dílo
[ďiːlo]
(2. j. díla, 6. j. díle, 2. mn. děl)
podstatné jméno rodu středního
1.
výsledek umělecké, vědecké, technické aj. činnosti, výtvor, práce:
mistrovské / vrcholné / stěžejní dílo
umělecké / literární / filmové / hudební dílo
výbor z díla
Výstava zahrnuje díla čtyř desítek umělců a skupin.
Byl zodpovědný za stavbu několika vodních děl. přehrad, vodních elektráren ap.
□ důlní dílo hornictví
prostor vytvořený hornickou činností sloužící k provozním účelům (chodby, komory pro stroje ap.)
2.
vykonávání nějaké práce • činnost v určitém oboru, tvoření, tvorba:
Bylo třeba pokračovat v započatém díle.
Převzal cenu za celoživotní dílo.
Jeho vědecké dílo se zaměřovalo hlavně na husitské období.
Na koncertě zazní skladby z díla J. S. Bacha.
3.
co bylo vykonáno, uskutečněno, práce, čin, skutek:
Neslavným dílem člověka je zcela zdevastovaná krajina.
Čí je to dílo? Kdo to udělal?
Obdiv k poctivé staré řemeslné práci je vidět všude v domě, dílo šikovných rukou našich předků tak zůstalo uchováno.
Tisk byl původně církví považován za dílo ďáblovo.
□ smlouva o dílo právo
smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje na svůj náklad provést pro objednatele za dohodnutou odměnu určité dílo, nějakou činnost (zhotovení výrobku, opravu věci ap.)
◊ být dílem / dílo náhody
být způsoben náhodnou shodou okolností
◊ být dílem / dílo okamžiku
uskutečnit se, vzniknout ve velmi krátkém čase, během chvíle, hned
◊ dokonat / vykonat / dovršit dílo zkázy
dokončit rozklad, zkázu • zničit i poslední zbytky něčeho
◊ jak k jídlu, tak k dílu ◊ jak k dílu, tak k jídlu
kdo toho hodně udělá, ten toho taky hodně sní • kdo hodně sní, zvládne udělat hodně práce • kdo hodně pracuje, zaslouží si dobře se najíst
◊ korunovat (své) dílo (něčím)
(úspěšně) završovat, završit nějakou činnost
◊ mít se k dílu
neotálet s prací, jednáním ap., pracovat, reagovat pohotově, rychle
◊ přiložit / přikládat / přidat / přidávat ruku / ruce k dílu
zapojit se, zapojovat se do společné práce a přispět, přispívat svou pomocí
◊ pustit se / dát se / pouštět se do díla ◊ chopit se díla
začít, začínat (energicky a s odhodláním) pracovat
◊ vykonat své dílo
odvést svou práci • (škodlivě, ničivě) zapůsobit
◊ životní dílo
1. nejvýznamnější, vrcholné dílo umělce, vědce ap.
2. souhrn uměleckých děl nebo pracovních výsledků a zásluh jedince za jeho život
► dílko
[ďiːlko]
(2. j. dílka, 6. j. dílku, 2. mn. dílek, 6. mn. dílkách)
podstatné jméno rodu středního
výtvarné / literární dílko
Podle organizátorů vznikla pozoruhodná dílka profesionálů i amatérů.
Animátoři vytvořili dílko plné invence a neotřelých nápadů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːlo]
(2. j. díla, 6. j. díle, 2. mn. děl)
podstatné jméno rodu středního
1.
výsledek umělecké, vědecké, technické aj. činnosti, výtvor, práce:
mistrovské / vrcholné / stěžejní dílo
umělecké / literární / filmové / hudební dílo
výbor z díla
Výstava zahrnuje díla čtyř desítek umělců a skupin.
Byl zodpovědný za stavbu několika vodních děl. přehrad, vodních elektráren ap.
□ důlní dílo hornictví
prostor vytvořený hornickou činností sloužící k provozním účelům (chodby, komory pro stroje ap.)
2.
vykonávání nějaké práce • činnost v určitém oboru, tvoření, tvorba:
Bylo třeba pokračovat v započatém díle.
Převzal cenu za celoživotní dílo.
Jeho vědecké dílo se zaměřovalo hlavně na husitské období.
Na koncertě zazní skladby z díla J. S. Bacha.
3.
co bylo vykonáno, uskutečněno, práce, čin, skutek:
Neslavným dílem člověka je zcela zdevastovaná krajina.
Čí je to dílo? Kdo to udělal?
Obdiv k poctivé staré řemeslné práci je vidět všude v domě, dílo šikovných rukou našich předků tak zůstalo uchováno.
Tisk byl původně církví považován za dílo ďáblovo.
□ smlouva o dílo právo
smlouva, kterou se zhotovitel zavazuje na svůj náklad provést pro objednatele za dohodnutou odměnu určité dílo, nějakou činnost (zhotovení výrobku, opravu věci ap.)
◊ být dílem / dílo náhody
být způsoben náhodnou shodou okolností
◊ být dílem / dílo okamžiku
uskutečnit se, vzniknout ve velmi krátkém čase, během chvíle, hned
◊ dokonat / vykonat / dovršit dílo zkázy
dokončit rozklad, zkázu • zničit i poslední zbytky něčeho
◊ jak k jídlu, tak k dílu ◊ jak k dílu, tak k jídlu
kdo toho hodně udělá, ten toho taky hodně sní • kdo hodně sní, zvládne udělat hodně práce • kdo hodně pracuje, zaslouží si dobře se najíst
◊ korunovat (své) dílo (něčím)
(úspěšně) završovat, završit nějakou činnost
◊ mít se k dílu
neotálet s prací, jednáním ap., pracovat, reagovat pohotově, rychle
◊ přiložit / přikládat / přidat / přidávat ruku / ruce k dílu
zapojit se, zapojovat se do společné práce a přispět, přispívat svou pomocí
◊ pustit se / dát se / pouštět se do díla ◊ chopit se díla
začít, začínat (energicky a s odhodláním) pracovat
◊ vykonat své dílo
odvést svou práci • (škodlivě, ničivě) zapůsobit
◊ životní dílo
1. nejvýznamnější, vrcholné dílo umělce, vědce ap.
2. souhrn uměleckých děl nebo pracovních výsledků a zásluh jedince za jeho život
► dílko
[ďiːlko]
(2. j. dílka, 6. j. dílku, 2. mn. dílek, 6. mn. dílkách)
podstatné jméno rodu středního
výtvarné / literární dílko
Podle organizátorů vznikla pozoruhodná dílka profesionálů i amatérů.
Animátoři vytvořili dílko plné invence a neotřelých nápadů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)