dyslektik
[dɪslektɪk], [dɪzlektɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo trpí dyslexií, poruchou čtení:
výuka dyslektiků
čítanka pro dyslektiky
Dyslektici jsou dnes prakticky v každé třídě základní školy.
► dyslektička
[dɪslektɪčka], [dɪzlektɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Herečka je dyslektička, scénáře si nechává nahrát a učí se z audiozáznamu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dɪslektɪk], [dɪzlektɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo trpí dyslexií, poruchou čtení:
výuka dyslektiků
čítanka pro dyslektiky
Dyslektici jsou dnes prakticky v každé třídě základní školy.
► dyslektička
[dɪslektɪčka], [dɪzlektɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Herečka je dyslektička, scénáře si nechává nahrát a učí se z audiozáznamu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)