důležitě
[duːležɪťe]
(2. st. -těji)
příslovce
s pocitem vlastní důležitosti, s přesvědčením o svém velkém významu • jako důležitá osoba, věc ap., závažně:
Tvářila se velmi důležitě.
Vykládal něco důležitě do telefonu.
Holčička mi důležitě sdělila, že tady spolu s bráškou hlídají.
Rozprava zní důležitě.
Instruktoři vypadají v uniformách seriózně a důležitě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[duːležɪťe]
(2. st. -těji)
příslovce
s pocitem vlastní důležitosti, s přesvědčením o svém velkém významu • jako důležitá osoba, věc ap., závažně:
Tvářila se velmi důležitě.
Vykládal něco důležitě do telefonu.
Holčička mi důležitě sdělila, že tady spolu s bráškou hlídají.
Rozprava zní důležitě.
Instruktoři vypadají v uniformách seriózně a důležitě.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)