cvakat
[cvakat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, trp. -kán, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
1. (co cvaká ~; o co)
vydávat krátké, ostré zvuky znějící jako cvak:
Spouště fotoaparátů cvakaly.
Pistole cvakala naprázdno.
Nehty cvakaly o klávesy.
Okované boty cvakají po kamenné dlažbě.
podst. jm. Přemáhal strach a cvakání zubů.
2. (kdo cvaká čím; čím o co)
způsobovat krátké, ostré zvuky znějící jako cvak:
cvakat vypínačem
cvakat do klávesnice / na klávesnici psát
Holič rytmicky cvakal nůžkami.
Přestaň cvakat propiskou!
Pes cvakal o parkety přerostlými drápky.
3. kolokviální vyšší
označovat platnost jízdního dokladu proštípnutím, orazítkováním ap. syn. štípat:
cvakat lístek ve strojku
Průvodčí cvaká cestujícím jízdenky.
4. kolokviální vyšší
fotografovat:
Cvakal jednu fotku za druhou.
Fotografové cvakali snímky šťastného páru.
Když mají děti někdy chuť se fotit, dělají mi u toho různé obličeje, vždycky toho využiju a cvakám.
5. kolokviální
platit:
Musel cvakat pokutu.
Cvakali jsme za ně hypotéku.
Kdo si nasekal dluhy, ať cvaká.
Koupil to načerno? Kolik za to cvakal?
dokonavé k 1–4 → cvaknout 1–4
dokonavé k 1, 2, 5 → zacvakat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cvakat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, trp. -kán, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
1. (co cvaká ~; o co)
vydávat krátké, ostré zvuky znějící jako cvak:
Spouště fotoaparátů cvakaly.
Pistole cvakala naprázdno.
Nehty cvakaly o klávesy.
Okované boty cvakají po kamenné dlažbě.
podst. jm. Přemáhal strach a cvakání zubů.
2. (kdo cvaká čím; čím o co)
způsobovat krátké, ostré zvuky znějící jako cvak:
cvakat vypínačem
cvakat do klávesnice / na klávesnici psát
Holič rytmicky cvakal nůžkami.
Přestaň cvakat propiskou!
Pes cvakal o parkety přerostlými drápky.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo cvaká co; co komu)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
označovat platnost jízdního dokladu proštípnutím, orazítkováním ap. syn. štípat:
cvakat lístek ve strojku
Průvodčí cvaká cestujícím jízdenky.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo cvaká co, koho4; čím; na co; ~)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
fotografovat:
Cvakal jednu fotku za druhou.
Fotografové cvakali snímky šťastného páru.
Když mají děti někdy chuť se fotit, dělají mi u toho různé obličeje, vždycky toho využiju a cvakám.
5. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo cvaká co; za koho, za co; komu {co; za co}; ~)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
platit:
Musel cvakat pokutu.
Cvakali jsme za ně hypotéku.
Kdo si nasekal dluhy, ať cvaká.
Koupil to načerno? Kolik za to cvakal?
dokonavé k 1–4 → cvaknout 1–4
dokonavé k 1, 2, 5 → zacvakat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)