cukrátko
[cukraːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
drobná pochoutka z cukru nebo jiných sladidel a dalších přísad, zprav. určená k cucání (např. bonbon, lízátko):
pytlíček cukrátek
rozdávat / nabízet cukrátka
upéct vánoční cukrátka cukroví
Kouřil cigarety a pak cucal mátová cukrátka, aby mu vonělo z úst.
2. expresivní
slibovaná výhoda, odměna, lákadlo syn. cukříček 2:
Stát se snaží získat co nejlepší pracovní sílu, a tak zájemce láká na různá cukrátka.
Vláda se pokouší voliče podplatit cukrátky, která ekonomice nic prospěšného nepřinesou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cukraːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách)
podstatné jméno rodu středního
1.
drobná pochoutka z cukru nebo jiných sladidel a dalších přísad, zprav. určená k cucání (např. bonbon, lízátko):
pytlíček cukrátek
rozdávat / nabízet cukrátka
upéct vánoční cukrátka cukroví
Kouřil cigarety a pak cucal mátová cukrátka, aby mu vonělo z úst.
2. expresivní
slibovaná výhoda, odměna, lákadlo syn. cukříček 2:
Stát se snaží získat co nejlepší pracovní sílu, a tak zájemce láká na různá cukrátka.
Vláda se pokouší voliče podplatit cukrátky, která ekonomice nic prospěšného nepřinesou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)