cukříček
[cukř̥iːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
cukr 1 (sladidlo):
Knedlíky si posypali cukříčkem.
K jahůdkám patří i tvarůžek a cukříček.
Sedněte si do obýváku. Dáte si kávu? Mlíčko? Cukříčky dva? porcované sáčky, kostky cukru
2. expresivní
slibovaná výhoda, odměna, lákadlo syn. cukrátko 2:
Nás si cukříčkem neochočí.
Poslechne-li, dostane cukříček.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cukř̥iːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
cukr 1 (sladidlo):
Knedlíky si posypali cukříčkem.
K jahůdkám patří i tvarůžek a cukříček.
Sedněte si do obýváku. Dáte si kávu? Mlíčko? Cukříčky dva? porcované sáčky, kostky cukru
2. expresivní
slibovaná výhoda, odměna, lákadlo syn. cukrátko 2:
Nás si cukříčkem neochočí.
Poslechne-li, dostane cukříček.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)