cukr
[cukr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.<it.<arab.<ind.⟩
1.
přírodní sladidlo vyráběné nejčastěji z cukrové řepy nebo cukrové třtiny:
bílý cukr rafinovaný
vanilkový / vanilinový / skořicový cukr
kostka cukru
utřít žloutky s cukrem
Do kávy si přidal mléko a dva cukry. kostky, porce balené v sáčcích
Koláč na závěr posypejte cukrem.
□ cukr krupice □ krupicový cukr □ pískový cukr
cukr mající formu menších krystalků
□ cukr krystal □ krystalový cukr
cukr mající formu krystalků
□ hnědý cukr
dohněda zbarvený cukr, který nebyl zpracován rafinací (čištěním)
□ kostkový cukr □ cukr kostka □ cukr kostky
cukr ve formě kostek
□ moučkový cukr □ cukr moučka □ práškový cukr
jemně mletý cukr mající formu prášku, moučky
2. množné cukry, chemie
přírodní organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku obsažené v rostlinách a tělech živočichů, sacharidy, glycidy:
Cukry jsou nejdostupnějším zdrojem energie.
Molekuly cukrů jsou účastny výstavby buněčné stěny rostlin.
Organismus při tělesné zátěži nejdříve spaluje cukry.
Šel k lékaři na kontrolu hladiny cukru v krvi.
□ hroznový cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v hroznovém víně
syn. glukóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ jednoduché cukry chemie
základní cukry rozpustné ve vodě a mající sladkou chuť (např. glukóza, fruktóza)
syn. monosacharidy
□ krevní cukr medicína
koncentrace (hladina) glukózy v krvi
syn. glykemie, glykémie
□ mléčný cukr
jednoduchý cukr obsažený v mléce savců
syn. laktóza
□ ovocný cukr
jednoduchý cukr obsažený v ovoci, medu ap.
syn. fruktóza
□ řepný cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v cukrové řepě
syn. sacharóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ složené cukry chemie
cukry složené z monosacharidů, často nerozpustné ve vodě a nemající sladkou chuť (např. škroby, celulóza, glykogen)
syn. polysacharidy
□ třtinový cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v cukrové třtině
syn. sacharóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ zbytkový cukr potravinářství a gastronomie, vinařství
cukr, který nebyl při kvašení vína, medoviny ap. kvasinkami prokvašen na alkohol
◊ být jak(o) z cukru
být velmi čistý, pečlivě, líbivě upravený nebo oblečený (někdy až příliš):
Naše domácnost byla po úklidu jako z cukru.
Na maturitních tablech byli všichni jako z cukru, řešily se šaty, účesy.
◊ cukr a bič
přístup střídající podle situace laskavost a vlídnost, popř. odměnu, s přísností, tvrdostí a náročností, popř. trestem:
Někteří lidé nemají vnitřní motivaci, potřebují cukr a bič a dělají jen to, co se od nich očekává.
◊ nebýt z cukru
být odolný a schopný vydržet, snést nepříznivé podmínky, nepohodlí, těžkosti:
Nám déšť nevadí, nejsme přece z cukru.
Ale co, nejsme z cukru, sem tam se dá nějaké to nepohodlí přežít.
◊ něco / někdo jak(o) z cukru
velmi čistý, pečlivě, líbivě upravený nebo oblečený (někdy až příliš):
Hosty vítá hospůdka jako z cukru.
Maminka brzo vzdala svou snahu mít holčičku jako z cukru.
► cukřík
[cukř̥iːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících, -íkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
balený cukřík porcovaný sáček
Dal jsem koni cukřík. kostku cukru
Dali jsme si kávičku s cukříkem.
zdrobnělé k 1 → cukříček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cukr]
(2. j. -ru, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.<it.<arab.<ind.⟩
1.
přírodní sladidlo vyráběné nejčastěji z cukrové řepy nebo cukrové třtiny:
bílý cukr rafinovaný
vanilkový / vanilinový / skořicový cukr
kostka cukru
utřít žloutky s cukrem
Do kávy si přidal mléko a dva cukry. kostky, porce balené v sáčcích
Koláč na závěr posypejte cukrem.
□ cukr krupice □ krupicový cukr □ pískový cukr
cukr mající formu menších krystalků
□ cukr krystal □ krystalový cukr
cukr mající formu krystalků
□ hnědý cukr
dohněda zbarvený cukr, který nebyl zpracován rafinací (čištěním)
□ kostkový cukr □ cukr kostka □ cukr kostky
cukr ve formě kostek
□ moučkový cukr □ cukr moučka □ práškový cukr
jemně mletý cukr mající formu prášku, moučky
2. množné cukry, chemie
přírodní organické sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku obsažené v rostlinách a tělech živočichů, sacharidy, glycidy:
Cukry jsou nejdostupnějším zdrojem energie.
Molekuly cukrů jsou účastny výstavby buněčné stěny rostlin.
Organismus při tělesné zátěži nejdříve spaluje cukry.
Šel k lékaři na kontrolu hladiny cukru v krvi.
□ hroznový cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v hroznovém víně
syn. glukóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ jednoduché cukry chemie
základní cukry rozpustné ve vodě a mající sladkou chuť (např. glukóza, fruktóza)
syn. monosacharidy
□ krevní cukr medicína
koncentrace (hladina) glukózy v krvi
syn. glykemie, glykémie
□ mléčný cukr
jednoduchý cukr obsažený v mléce savců
syn. laktóza
□ ovocný cukr
jednoduchý cukr obsažený v ovoci, medu ap.
syn. fruktóza
□ řepný cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v cukrové řepě
syn. sacharóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ složené cukry chemie
cukry složené z monosacharidů, často nerozpustné ve vodě a nemající sladkou chuť (např. škroby, celulóza, glykogen)
syn. polysacharidy
□ třtinový cukr
1. jednoduchý cukr obsažený v cukrové třtině
syn. sacharóza
2. sladidlo z něj vyrobené
□ zbytkový cukr potravinářství a gastronomie, vinařství
cukr, který nebyl při kvašení vína, medoviny ap. kvasinkami prokvašen na alkohol
◊ být jak(o) z cukru
být velmi čistý, pečlivě, líbivě upravený nebo oblečený (někdy až příliš):
Naše domácnost byla po úklidu jako z cukru.
Na maturitních tablech byli všichni jako z cukru, řešily se šaty, účesy.
◊ cukr a bič
přístup střídající podle situace laskavost a vlídnost, popř. odměnu, s přísností, tvrdostí a náročností, popř. trestem:
Někteří lidé nemají vnitřní motivaci, potřebují cukr a bič a dělají jen to, co se od nich očekává.
◊ nebýt z cukru
být odolný a schopný vydržet, snést nepříznivé podmínky, nepohodlí, těžkosti:
Nám déšť nevadí, nejsme přece z cukru.
Ale co, nejsme z cukru, sem tam se dá nějaké to nepohodlí přežít.
◊ něco / někdo jak(o) z cukru
velmi čistý, pečlivě, líbivě upravený nebo oblečený (někdy až příliš):
Hosty vítá hospůdka jako z cukru.
Maminka brzo vzdala svou snahu mít holčičku jako z cukru.
► cukřík
[cukř̥iːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících, -íkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
balený cukřík porcovaný sáček
Dal jsem koni cukřík. kostku cukru
Dali jsme si kávičku s cukříkem.
zdrobnělé k 1 → cukříček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)