ambice
[ʔambɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -cí, -c)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
výrazná snaha, touha vyniknout, dosáhnout úspěchu, ctižádost • cíl, k němuž se někdo upírá a jehož chce dosáhnout:
politické / umělecké / sportovní ambice
mít velké / vysoké ambice
uspokojit své ambice
naplnit osobní ambice
vzdát se svých ambic
Země usiluje o prosazení mocenských ambicí.
Přehnané ambice rodičů mohou dítěti ublížit.
Má ambici věnovat se filmu.
2.
záměr, cíl nějaké akce, projektu ap., ctižádost:
Ambicí festivalu je oslovit co nejširší věkové spektrum posluchačů.
Projekt má ambice zvýšit matematickou gramotnost středoškoláků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔambɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -cí, -c)
podstatné jméno rodu ženského
⟨lat.⟩
1.
výrazná snaha, touha vyniknout, dosáhnout úspěchu, ctižádost • cíl, k němuž se někdo upírá a jehož chce dosáhnout:
politické / umělecké / sportovní ambice
mít velké / vysoké ambice
uspokojit své ambice
naplnit osobní ambice
vzdát se svých ambic
Země usiluje o prosazení mocenských ambicí.
Přehnané ambice rodičů mohou dítěti ublížit.
Má ambici věnovat se filmu.
2.
záměr, cíl nějaké akce, projektu ap., ctižádost:
Ambicí festivalu je oslovit co nejširší věkové spektrum posluchačů.
Projekt má ambice zvýšit matematickou gramotnost středoškoláků.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)