ctižádostivý
[cťɪžaːdosťɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
1.
(o člověku)
toužící vyniknout, uplatnit se, mít úspěch syn. ambiciózní 1:
ctižádostivý student / sportovec / umělec
Příliš ctižádostiví rodiče mají na své děti neúměrné nároky.
Odmalička byl mnohem ctižádostivější a cílevědomější než jeho vrstevníci.
2.
(o záměru, o výsledku činnosti)
založený na vysokých, náročných cílech syn. ambiciózní 2:
ctižádostivé ekonomické plány
Ctižádostivý projekt nového deníku po necelých třech měsících existence skončil.
Vyvstávají před námi další, ještě ctižádostivější úkoly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cťɪžaːdosťɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
1.
(o člověku)
toužící vyniknout, uplatnit se, mít úspěch syn. ambiciózní 1:
ctižádostivý student / sportovec / umělec
Příliš ctižádostiví rodiče mají na své děti neúměrné nároky.
Odmalička byl mnohem ctižádostivější a cílevědomější než jeho vrstevníci.
2.
(o záměru, o výsledku činnosti)
založený na vysokých, náročných cílech syn. ambiciózní 2:
ctižádostivé ekonomické plány
Ctižádostivý projekt nového deníku po necelých třech měsících existence skončil.
Vyvstávají před námi další, ještě ctižádostivější úkoly.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)