ctižádostivec
[cťɪžaːdosťɪvec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci, -vcovi, 5. j. -vče, 1. mn. -vci)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo silně touží po úspěchu, slávě, ctižádostivý člověk:
ctižádostivec připoutaný k vidině svého cíle
O přízeň mocných usilovala skupinka mladších ctižádostivců.
Cynický ctižádostivec v honbě za kariérou zneužíval důvěry svých přátel a příznivců.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cťɪžaːdosťɪvec]
(2. j. -vce, 3., 6. j. -vci, -vcovi, 5. j. -vče, 1. mn. -vci)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo silně touží po úspěchu, slávě, ctižádostivý člověk:
ctižádostivec připoutaný k vidině svého cíle
O přízeň mocných usilovala skupinka mladších ctižádostivců.
Cynický ctižádostivec v honbě za kariérou zneužíval důvěry svých přátel a příznivců.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)