cink I
[cɪŋk]
citoslovce
ostře zvonivý zvuk při nárazu kovových nebo skleněných předmětů:
Cink, cink zazvonil zvonek.
Kasa udělala cink.
Cink, klíče mi vypadly z kapsy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cɪŋk]
citoslovce
ostře zvonivý zvuk při nárazu kovových nebo skleněných předmětů:
Cink, cink zazvonil zvonek.
Kasa udělala cink.
Cink, klíče mi vypadly z kapsy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)