cibet
[cɪbet]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨it.<arab.⟩
vonná látka žlutohnědé barvy získávaná z podocasní žlázy cibetky, používaná při výrobě parfémů a léků:
Cibet se nejčastěji používá k vázání jiných vůní.
V období renesance nosila šlechta rukavice parfémované cibetem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cɪbet]
(2. j. -tu, 6. j. -tu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨it.<arab.⟩
vonná látka žlutohnědé barvy získávaná z podocasní žlázy cibetky, používaná při výrobě parfémů a léků:
Cibet se nejčastěji používá k vázání jiných vůní.
V období renesance nosila šlechta rukavice parfémované cibetem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)