bohoslužebný
[bohoslužebniː]
přídavné jméno
vztahující se k bohoslužbě • užívaný při bohoslužbě syn. liturgický:
bohoslužebný zpěv, bohoslužebné texty
bohoslužebné předměty, bohoslužebné roucho
ekumenické bohoslužebné shromáždění
pěstovat vinnou révu k bohoslužebným účelům
Cyril a Metoděj prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohoslužebniː]
přídavné jméno
vztahující se k bohoslužbě • užívaný při bohoslužbě syn. liturgický:
bohoslužebný zpěv, bohoslužebné texty
bohoslužebné předměty, bohoslužebné roucho
ekumenické bohoslužebné shromáždění
pěstovat vinnou révu k bohoslužebným účelům
Cyril a Metoděj prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)