bohatnout
[bohatno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, podst. jm. -tnutí)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bohatne ~; z čeho, z koho; na čem, na kom; jak)
stávat se bohatým 1 (majetným), bohatším, získávat bohatství 1 (majetek) op. chudnout:
bohatnout z těžby ropy
bohatnout tvrdou prací / spekulacemi
Město bohatne na pokutách.
Banky bohatnou díky úvěrům.
Firma rozesílá lidem fingovaná oznámení o výhře a bohatne na důvěřivcích.
Podnikání se mu dařilo a rychle bohatl.
podst. jm. Tato změna povede k bohatnutí jednotlivců na úkor většiny.
2. (kdo bohatne o co; čím) (co bohatne ~; o co; čím)
získávat novou kvalitu, nové vlastnosti, větší rozmanitost ap.:
bohatnout o nové zkušenosti
Chuť vína okysličováním bohatne.
dokonavé k 1, 2 → zbohatnout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohatno͡ut]
(3. j. -tne, rozk. -tni, čin. -tl, podst. jm. -tnutí)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bohatne ~; z čeho, z koho; na čem, na kom; jak)
stávat se bohatým 1 (majetným), bohatším, získávat bohatství 1 (majetek) op. chudnout:
bohatnout z těžby ropy
bohatnout tvrdou prací / spekulacemi
Město bohatne na pokutách.
Banky bohatnou díky úvěrům.
Firma rozesílá lidem fingovaná oznámení o výhře a bohatne na důvěřivcích.
Podnikání se mu dařilo a rychle bohatl.
podst. jm. Tato změna povede k bohatnutí jednotlivců na úkor většiny.
2. (kdo bohatne o co; čím) (co bohatne ~; o co; čím)
získávat novou kvalitu, nové vlastnosti, větší rozmanitost ap.:
bohatnout o nové zkušenosti
Chuť vína okysličováním bohatne.
dokonavé k 1, 2 → zbohatnout
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)