Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
jeden
[jeden]
(2. j. jednoho, 3. j. jednomu, 4. j. živ. jednoho, než. jeden, 6. j. jednom, 7. j. jedním, 1. mn. živ. jedni, než. jedny, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 4. mn. jedny, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě mužském živ. i než.
jedna
[jedna]
(2., 3., 6. j. jedné, 4. j. jednu, 7. j. jednou, 1., 4. mn. jedny, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě ženském
jedno
[jedno]
(2. j. jednoho, 3. j. jednomu, 4. j. jedno, 6. j. jednom, 7. j. jedním, 1., 4. mn. jedna, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě středním
1.
označuje počet a číslo 1:
jeden kilometr
jeden centimetr čtvereční
v jednu hodinu v noci
dálnice číslo jedna
Jedna a jedna jsou dvě.
Pravděpodobnost úspěchu je dvě ku jedné.
□ jeden jediný
1. (při důrazu) pouze jeden
2. (v záporné výpovědi) žádný, ani jeden
□ divadlo jednoho herce divadelnictví
dramatický útvar, v němž hraje jediný herec
syn. monodrama
2. (jen mn.)
(ve spojení se jmény pomnožnými)
označuje počet 1:
jedny dveře / kalhoty / hodinky
Měla jen jedny černé šaty.
3. ve funkci číslovky souborové (jen mn.)
vyjadřuje, že soubor jednotlivin je jeden:
jedny boty pár bot
jedny pastelky sada pastelek
Padly mu do oka jedny náušnice.
4. ve funkci číslovky neurčité
(ve spojení s číslovkou dva)
vyjadřuje přibližný (malý) počet, několik, pár:
Mohl bys u nás strávit jeden dva týdny.
Šli jsme po té cestě tak jeden dva kilometry.
O přijetí zákona rozhodly jeden dva hlasy.
Dělily mě od ní už jen jedna dvě ulice.
5. ve funkci přídavného jména
tvořící jeden celek, celistvý:
šaty z jednoho kusu látky
Za chvíli jsme byli všichni v jednom chumlu.
Zvon vykovali z jednoho kusu plechu.
Román vypráví jeden příběh, bez vedlejších epizod.
6. ve funkci přídavného jména, zájmena vymezovacího
společný pro více jedinců, předmětů ap., stejný, tentýž:
Bydleli spolu v jednom pokoji.
Stodola byla pod jednou střechou se stájemi a chlévy.
Zbytky různých jídel skládal na jeden tác.
7. ve funkci zájmena vymezovacího
vyjadřuje mnohost, úplnost nebo nepřetržitost, jediný, samý:
kreslit jedním tahem bez přerušení
Všechny akce se měly propojit v jeden celek.
Z komářích štípanců jsem vždycky jedna velká boule.
Zahrada byla jeden květ.
8. ve funkci zájmena
(ve spojení jeden - druhý, jeden - jiný, jeden - jeden)
vyjadřuje vzájemnost nebo střídání:
mluvit jeden přes druhého současně, překřikovat se
Jde to jedno s druhým. souvisí to spolu
Přemítala, zda jenom nevyměnila jeden problém za jiný.
V pokoji byly dvě postele, jedna ustlaná, jedna s odhrnutou peřinou.
Barevné květinky byly vybrané tak, aby jedny začaly kvést, sotva druhé odkvetou.
9. ve funkci zájmena neurčitého
označuje, co nelze přesněji pojmenovat, nějaký, některý • zastupuje údaj známý mluvčímu, ale vědomě nejmenovaný, určitý, jistý:
Vykládal o své touze jednoho dne se někam vypravit.
Byl jednou jeden princ a ten byl moc smutný. na začátku pohádky
Jeden si neumí představit, že by tu vůbec žila zvířata.
Pracuje jako mechanik v jedné letecké společnosti.
Jsem syn jedněch bohatých rodičů ze Západu.
10. ve funkci částice; expresivní, zprav. hanlivé
ve zvoláních, často s negativním hodnocením:
Ty jeden lenochu!
Pustíš to, ty jeden zloději!
Jdi k čertu, ty jedna drzá, zlomyslná potvoro!
„Ty jedna uličnice, nikdy mi nic nepovíš,“ vyčetla jí něžně chůva.
11. jedno, ve funkci příslovce v přísudku; kolokviální vyšší
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje, že (někomu) na něčem nezáleží:
Tak mně je to jedno, dělejte si, co chcete!
Jemu je to jedno, ať je to tak, nebo tak.
Nechce se mi věřit, že by jim to bylo jedno.
Copak to není jedno?
Přijde mi to už jedno.
□ jeden čas příslovečný výraz □ jednu dobu příslovečný výraz
v určitém období, kdysi:
Jeden čas mu dělala asistentku.
Jednu dobu měl doma videotelefon.
◊ (ani) jedno oko nezůstalo suché
všichni byli dojati, plakali dojetím
◊ být (jako) jedna (velká) rodina
chovat se sounáležitě díky společným zájmům, společně vykonávané činnosti ap., žít ve shodě, stát při sobě
◊ být jedné krve knižní ◊ být jedna krev knižní
1. být v příbuzenském vztahu, ze stejného rodu
2. být někomu z hluboké podstaty blízký nebo podobný, pociťovat s někým sounáležitost
◊ být jedno tělo, jedna duše ◊ být jedno tělo a jedna duše ◊ být jedna duše
1. být v souladu, rozumět si, podobně uvažovat
2. (v manželství, ve vztahu) žít spolu v lásce a porozumění, sdílet spolu dobré i zlé
→ doklady v korpusu
◊ být jedno (velké) ucho
pozorně naslouchat • odposlouchávat někoho
◊ být jednou nohou někde / někdo expresivní
1. (často ve spojení s příslovcem už) bezprostředně se chystat vstoupit na určité místo, do určitého prostředí ap. nebo zaujmout určitou pozici • v brzké době být okolnostmi přiveden na určité místo, do určitého prostředí, určité pozice ap.
2. vyskytovat se ve značné míře na určitém místě, v určitém prostředí ap. nebo být v určité pozici, stavu
◊ být jednou nohou v hrobě expresivní
být na konci života, umírat • být v nebezpečí smrti
◊ být jednou nohou v kriminále
1. kolokviální
2. kolokviální
◊ být na jedno brdo / kopyto kolokviální vyšší
být stále stejný, bez nápadu, stereotypní
◊ být s někým jedna ruka kolokviální
mít s někým velmi dobré a vzájemně výhodné vztahy, těsně s někým spolupracovat (často v neprospěch jiných osob) • přátelit se s někým a jednat ve shodě s ním
◊ být (s někým) na jedné lodi
mít (s někým) společný zájem, cíl • spolupracovat (s někým) na splnění společného cíle
◊ být v jednom kole
mít hodně práce, být velmi zaměstnán, zaneprázdněn
◊ být v jednom ohni
1. hořet mohutným plamenem, planout
2. mít horečku • mít pocit horka, pálení
3. být pod palbou, být cílem útoků
◊ být v jednom zápřahu
být velmi zaměstnán, zaneprázdněn zprav. fyzicky náročnou aktivitou
◊ být z jednoho těsta
mít stejnou povahu, postoje, názory ap., nelišit se
◊ číslo jedna
(o úkolu, problému ap., o člověku) první v pořadí, nejdůležitější, největší, nejpřednější:
Úkolem číslo jedna je teď pro mě složit závěrečné zkoušky.
Migrační politika je aktuálně tématem číslo jedna.
Z národního hrdiny se stal nepřítel číslo jedna.
Na kandidátce figuruje jako muž číslo jedna.
→ doklady v korpusu
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
◊ dva kohouti na jednom smetišti expresivní
dva jedinci (zprav. muži) usilující o vůdčí, dominantní postavení, pro jejichž vzájemný vztah je typická nesnášenlivost a konflikty, konkurenti, soupeři v lásce, pracovním prostředí ap.
→ doklady v korpusu
◊ dvě strany jedné mince
dva zdánlivě nesouvisející nebo protikladné jevy spolu úzce provázané • dva různé aspekty téhož jevu
◊ házet / strkat všechny / všechno do jednoho pytle ◊ házet / strkat někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posuzovat někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ házet všechno / všechny na jednu hromadu
nevidět rozdíly mezi lidmi, jevy ap. a připisovat celé skupině stejné (zprav. negativní) vlastnosti
◊ jako jeden muž
stejně jako ostatní, jednotně, shodně • zároveň s ostatními, ve stejný okamžik
◊ jde mu to jedním uchem tam / dovnitř a druhým ven
někdo nevěnuje něčemu pozornost, nedbá na obsah sdělení
→ doklady v korpusu
◊ jeden by neřekl
skutečnost je jiná, než se dalo na základě předchozích zkušeností, znalostí předem odhadnout
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
→ doklady v korpusu
◊ jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet ◊ jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní
→ doklady v korpusu
◊ jeden (má) rád holky, jiný / druhý (zase) vdolky
lidé mají různý vkus, záliby ap., každý dává přednost něčemu jinému
◊ jeden mluví o voze, druhý o koze kolokviální
jeden mluví o něčem naprosto jiném než druhý, je to zbytečná diskuse, takhle se nelze dohodnout
→ doklady v korpusu
◊ jeden nikdy neví
nikdy si nemůžeme být ničím zcela jistí, člověk by měl být připravený na všechny možnosti a nepočítat jen s dobrým výsledkem
◊ jeden (táhne / jde) hot a druhý čehý ◊ jeden čehý, druhý hot
mají zcela odlišné názory, požadavky, záměry a nemohou se shodnout:
Musí být vzájemná vstřícnost, jedni nemohou táhnout hot a druzí čehý.
Není dobré, když jeden ministr školství jde hot a druhý čehý.
Když bude jeden čehý, druhý hot, tak problém nemá řešení.
→ doklady v korpusu
◊ jeden z davu
nevýznamný jedinec, který ničím neupoutává pozornost
→ doklady v korpusu
◊ jeden z mála
poukazuje na velmi malý až ojedinělý výskyt osob, jevů ap. s určitou vlastností, charakteristikou
◊ jeden z tisíce / milionu
1. zcela neobvyklý, vzácný, málokdy se vyskytující jev, člověk, situace ap.
2. jev, člověk ap. podobný všem ostatním, bez výrazných odlišujících vlastností nebo rysů, nevýznamný člověk, jev ap.
◊ jeden za všechny, všichni za jednoho ◊ všichni za jednoho, jeden za všechny
poukazuje na solidaritu mezi určitou skupinou a jejími členy, jedinec hájí zájmy skupiny a skupina hájí zájmy svých členů
◊ jedna báseň expresivní
1. (ve spojení se slovesem) velmi dobře, skvěle:
Zpěvaččino nové album se prodává jedna báseň.
Pomazánka chutnala jedna báseň.
Spolupracuje se mi s ním jedna báseň.
Na téhle trati se prý lyžuje jedna báseň.
2. (zejména ve spojení se slovesem být) skvělý, vynikající:
Dort byl jedna báseň.
O víkendu bylo počasí jedna báseň.
→ doklady v korpusu
◊ jedna nula pro někoho
1. vyjadřuje uznání, že někdo pronesl trefný komentář, vtipně reagoval, upozornil na důležitou věc ap.
2. vyjadřuje, že někdo má momentálně v něčem navrch nebo že vyhrál v nějakém sporu
◊ jedna paní povídala expresivní
(o zprávě nebo informaci) nemusí to být pravda, proslýchá se, neověřená, nepotvrzená zpráva
◊ jedna radost
takový, že vzbuzuje radost a uspokojení, výborný • tak, že vzbuzuje radost a uspokojení, výborně, k plné spokojenosti
◊ jedna vlaštovka jaro nedělá
nelze vyvozovat obecné závěry z jediného případu
→ doklady v korpusu
◊ jedním dechem
1. bez přerušení, naráz
2. současně, zároveň (obvykle o tvrzeních, která si odporují)
→ doklady v korpusu
◊ jedním rázem ◊ na jeden ráz
1. všichni najednou, v jednom okamžiku, současně
2. velmi rychle, bez přerušení
◊ jedním slovem
(vyjádřit něco) stručně a zároveň jasně, výstižně, souhrnně
◊ jedním vrzem kolokviální
v jednom okamžiku, najednou, naráz • (udělat) více věcí zároveň
◊ jedno dítě žádné dítě
péče o jednoho potomka je v porovnání s péčí o více dětí zcela nenáročná
→ doklady v korpusu
◊ jedno s druhým ◊ jedno k druhému
s přihlédnutím ke všem okolnostem • všechno dohromady
→ doklady v korpusu
◊ jednoho krásného dne
(v minulosti) blíže neurčeného dne, jednou, kdysi • (v budoucnosti) možná jednou, někdy v budoucnu
→ doklady v korpusu
◊ jednu někomu [vrazit / ubalit / fláknout ap.] kolokviální
uhodit, udeřit někoho, dát někomu políček
◊ má to (jeden) háček kolokviální vyšší
má to v sobě (skrytou) potíž nebo komplikaci • je to podmiňováno něčím dalším (obvykle obtížně splnitelným) • je to problematické
◊ mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou
nemít peníze, být chudý
→ doklady v korpusu
◊ mít jen(om) jedno zdraví
(v souvislosti s aktivitou ohrožující zdraví nebo život) vyjadřuje vědomí toho, že poškození nebo ztráta zdraví mohou být nevratné
◊ mít jen(om) jedny nervy
nemoct nebo nechtít snášet další rozčilování, provokování, neuposlechnutí ap.
◊ mít všechna vejce v jednom košíku
rozhodnout se pro jedinou možnost, a nerozdělit tak riziko
◊ mluvit jednou řečí ◊ mluvit jedním jazykem
shodovat se v názorech a postojích, smýšlet a jednat shodně
◊ nevstoupíš dvakrát / podruhé do jedné řeky
určitou situaci nelze prožít znovu stejně, protože život se mezitím změnil
Podle výroku řeckého filozofa Hérakleita z Efesu (540 př. n. l. - 480 př. n. l.).
◊ [padat / ležet / překřikovat se ap.] jeden přes druhého
(padat, ležet, překřikovat se ap.) současně ve větším počtu, najednou, přes sebe
→ doklady v korpusu
◊ podívat se na někoho / něco jedním okem kolokviální vyšší
podívat se na někoho nebo něco pouze krátce a nepozorně • přečíst, projít, prohlédnout si něco zběžně a povrchně
◊ poslouchat (jen) jedním uchem
poslouchat nepozorně, nesoustředěně
◊ [postavit / stavět / dávat ap.] někoho / něco do jedné řady (s někým / něčím)
vyhodnotit, hodnotit někoho nebo něco z hlediska kvality, vlastností ap. stejně jako někoho nebo něco jiného
→ doklady v korpusu
◊ pro jedno kvítí slunce nesvítí
(útěcha nešťastně zamilovanému, po rozchodu ap.) na světě je mnoho jiných možných partnerů
◊ sedět (jedním zadkem) na dvou židlích
vykonávat souběžně dvě profese, funkce ap. a využívat jejich výhod
→ doklady v korpusu
◊ sledovat někoho / něco jedním okem
sledovat někoho nebo něco pouze okrajově, nesoustředěně • věnovat někomu nebo něčemu pouze část své pozornosti
◊ spočítat / počítat něco / někoho na prstech jedné ruky
být ve velmi nízkém nebo nedostatečném počtu
◊ [stát / jít ap.] (s někým) v jednom šiku
jednat nebo smýšlet jednotně, ve shodě, sledovat stejný cíl
◊ svoboda jednoho (člověka) končí tam, kde začíná svoboda druhého
nelze prosazovat svoje práva, svobody na úkor práv, svobod ostatních
→ doklady v korpusu
Podle výroku anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806–1873).
◊ táhnout za jeden provaz
spolupracovat, postupovat ve shodě s někým, usilovat o něco jednotně • být s někým spolčený
◊ tisíc a jeden
velké množství něčeho
◊ to by jeden blil kolokviální
situace, něčí jednání ap. je nesnesitelné, vzbuzuje krajní odpor:
To je blábol, to by jeden blil.
Ty jeho články, z toho by jeden blil.
◊ to by jeden vyrost / vyrostl! kolokviální
to se nedá snést, je to opravdu nepochopitelné
◊ udělat něco jedna dvě
vykonat, provést něco velmi rychle, snadno
◊ [udělat něco] na jeden zátah / záběr
(udělat něco) najednou, vcelku, bez přerušení, bez přestávky
◊ [udělat něco] v jednom zápřahu ◊ [udělat něco] na jeden zápřah
(udělat něco) najednou, naráz, bez přerušení, bez přestávky
◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat jedna a jedna ◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat, že jedna a jedna jsou dvě ◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat, kolik je jedna a jedna
dobře se orientovat, zorientovat v dění kolem sebe a rozumět, porozumět i nevyřčeným nebo utajovaným okolnostem, příčinám ap. tohoto dění
→ doklady v korpusu
◊ v jednom chumlu
pohromadě, dohromady, společně
→ doklady v korpusu
◊ v jednom kuse
1. kolokviální vyšší
2. kolokviální vyšší
◊ v jednom tahu kolokviální
1. neustále, nepřetržitě
2. najednou, naráz
◊ vsadit / sázet (všechno / vše) na jednu kartu
upnout se, upínat se (riskantně) k jediné možnosti, riskovat
◊ všichni do jednoho
úplně všichni bez výjimky, zdůrazňuje úplnost celého souboru jednotlivců
◊ [vypít / vyprázdnit ap.] něco jedním douškem
vypít něco najednou, naráz, bez přerušení
◊ [vyřídit / rozhodnout ap.] něco (jedním) škrtem / škrtnutím pera
vyřídit, rozhodnout ap. něco rázně a rychle, snadno
◊ z jedné vody načisto / na čisto
bez zbytečného váhání, rozmýšlení nebo propracovávání, rovnou
◊ zabít dvě mouchy jednou ranou
vyřídit dvě věci najednou
→ doklady v korpusu
◊ [zavírat / přimhouřit / přivřít ap.] (nad něčím) (obě) oči ◊ [zavírat / přimhouřit / přivřít ap.] (nad něčím) (jedno) oko
shovívavě promíjet, prominout nebo omlouvat, omluvit něčí chyby, nedostatky • úmyslně něco nesprávného nevidět
◊ žít / bydlet (s někým) pod jednou střechou
bydlet, žít (s někým) společně
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[jeden]
(2. j. jednoho, 3. j. jednomu, 4. j. živ. jednoho, než. jeden, 6. j. jednom, 7. j. jedním, 1. mn. živ. jedni, než. jedny, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 4. mn. jedny, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě mužském živ. i než.
jedna
[jedna]
(2., 3., 6. j. jedné, 4. j. jednu, 7. j. jednou, 1., 4. mn. jedny, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě ženském
jedno
[jedno]
(2. j. jednoho, 3. j. jednomu, 4. j. jedno, 6. j. jednom, 7. j. jedním, 1., 4. mn. jedna, 2., 6. mn. jedněch, 3. mn. jedněm, 7. mn. jedněmi)
číslovka základní, v rodě středním
1.
označuje počet a číslo 1:
jeden kilometr
jeden centimetr čtvereční
v jednu hodinu v noci
dálnice číslo jedna
Jedna a jedna jsou dvě.
Pravděpodobnost úspěchu je dvě ku jedné.
□ jeden jediný
1. (při důrazu) pouze jeden
2. (v záporné výpovědi) žádný, ani jeden
□ divadlo jednoho herce divadelnictví
dramatický útvar, v němž hraje jediný herec
syn. monodrama
2. (jen mn.)
(ve spojení se jmény pomnožnými)
označuje počet 1:
jedny dveře / kalhoty / hodinky
Měla jen jedny černé šaty.
3. ve funkci číslovky souborové (jen mn.)
vyjadřuje, že soubor jednotlivin je jeden:
jedny boty pár bot
jedny pastelky sada pastelek
Padly mu do oka jedny náušnice.
4. ve funkci číslovky neurčité
(ve spojení s číslovkou dva)
vyjadřuje přibližný (malý) počet, několik, pár:
Mohl bys u nás strávit jeden dva týdny.
Šli jsme po té cestě tak jeden dva kilometry.
O přijetí zákona rozhodly jeden dva hlasy.
Dělily mě od ní už jen jedna dvě ulice.
5. ve funkci přídavného jména
tvořící jeden celek, celistvý:
šaty z jednoho kusu látky
Za chvíli jsme byli všichni v jednom chumlu.
Zvon vykovali z jednoho kusu plechu.
Román vypráví jeden příběh, bez vedlejších epizod.
6. ve funkci přídavného jména, zájmena vymezovacího
společný pro více jedinců, předmětů ap., stejný, tentýž:
Bydleli spolu v jednom pokoji.
Stodola byla pod jednou střechou se stájemi a chlévy.
Zbytky různých jídel skládal na jeden tác.
7. ve funkci zájmena vymezovacího
vyjadřuje mnohost, úplnost nebo nepřetržitost, jediný, samý:
kreslit jedním tahem bez přerušení
Všechny akce se měly propojit v jeden celek.
Z komářích štípanců jsem vždycky jedna velká boule.
Zahrada byla jeden květ.
8. ve funkci zájmena
(ve spojení jeden - druhý, jeden - jiný, jeden - jeden)
vyjadřuje vzájemnost nebo střídání:
mluvit jeden přes druhého současně, překřikovat se
Jde to jedno s druhým. souvisí to spolu
Přemítala, zda jenom nevyměnila jeden problém za jiný.
V pokoji byly dvě postele, jedna ustlaná, jedna s odhrnutou peřinou.
Barevné květinky byly vybrané tak, aby jedny začaly kvést, sotva druhé odkvetou.
9. ve funkci zájmena neurčitého
označuje, co nelze přesněji pojmenovat, nějaký, některý • zastupuje údaj známý mluvčímu, ale vědomě nejmenovaný, určitý, jistý:
Vykládal o své touze jednoho dne se někam vypravit.
Byl jednou jeden princ a ten byl moc smutný. na začátku pohádky
Jeden si neumí představit, že by tu vůbec žila zvířata.
Pracuje jako mechanik v jedné letecké společnosti.
Jsem syn jedněch bohatých rodičů ze Západu.
10. ve funkci částice; expresivní, zprav. hanlivé
ve zvoláních, často s negativním hodnocením:
Ty jeden lenochu!
Pustíš to, ty jeden zloději!
Jdi k čertu, ty jedna drzá, zlomyslná potvoro!
„Ty jedna uličnice, nikdy mi nic nepovíš,“ vyčetla jí něžně chůva.
11. jedno, ve funkci příslovce v přísudku; kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(komu)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje, že (někomu) na něčem nezáleží:
Tak mně je to jedno, dělejte si, co chcete!
Jemu je to jedno, ať je to tak, nebo tak.
Nechce se mi věřit, že by jim to bylo jedno.
Copak to není jedno?
Přijde mi to už jedno.
□ jeden čas příslovečný výraz □ jednu dobu příslovečný výraz
v určitém období, kdysi:
Jeden čas mu dělala asistentku.
Jednu dobu měl doma videotelefon.
◊ (ani) jedno oko nezůstalo suché
všichni byli dojati, plakali dojetím
◊ být (jako) jedna (velká) rodina
chovat se sounáležitě díky společným zájmům, společně vykonávané činnosti ap., žít ve shodě, stát při sobě
◊ být jedné krve knižní ◊ být jedna krev knižní
1. být v příbuzenském vztahu, ze stejného rodu
2. být někomu z hluboké podstaty blízký nebo podobný, pociťovat s někým sounáležitost
◊ být jedno tělo, jedna duše ◊ být jedno tělo a jedna duše ◊ být jedna duše
1. být v souladu, rozumět si, podobně uvažovat
2. (v manželství, ve vztahu) žít spolu v lásce a porozumění, sdílet spolu dobré i zlé
→ doklady v korpusu
◊ být jedno (velké) ucho
pozorně naslouchat • odposlouchávat někoho
◊ být jednou nohou někde / někdo expresivní
1. (často ve spojení s příslovcem už) bezprostředně se chystat vstoupit na určité místo, do určitého prostředí ap. nebo zaujmout určitou pozici • v brzké době být okolnostmi přiveden na určité místo, do určitého prostředí, určité pozice ap.
2. vyskytovat se ve značné míře na určitém místě, v určitém prostředí ap. nebo být v určité pozici, stavu
◊ být jednou nohou v hrobě expresivní
být na konci života, umírat • být v nebezpečí smrti
◊ být jednou nohou v kriminále
1. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní, zprav. hanlivé svou nezákonnou činností nebo činností na hraně zákona riskovat trestní stíhání, trestní postih, porušovat zákonJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní neustále riskovat trestní stíhání, trestní postih v důsledku vykonávání rizikové profeseJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ být na jedno brdo / kopyto kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být stále stejný, bez nápadu, stereotypní
◊ být s někým jedna ruka kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít s někým velmi dobré a vzájemně výhodné vztahy, těsně s někým spolupracovat (často v neprospěch jiných osob) • přátelit se s někým a jednat ve shodě s ním
◊ být (s někým) na jedné lodi
mít (s někým) společný zájem, cíl • spolupracovat (s někým) na splnění společného cíle
◊ být v jednom kole
mít hodně práce, být velmi zaměstnán, zaneprázdněn
◊ být v jednom ohni
1. hořet mohutným plamenem, planout
2. mít horečku • mít pocit horka, pálení
3. být pod palbou, být cílem útoků
◊ být v jednom zápřahu
být velmi zaměstnán, zaneprázdněn zprav. fyzicky náročnou aktivitou
◊ být z jednoho těsta
mít stejnou povahu, postoje, názory ap., nelišit se
◊ číslo jedna
(o úkolu, problému ap., o člověku) první v pořadí, nejdůležitější, největší, nejpřednější:
Úkolem číslo jedna je teď pro mě složit závěrečné zkoušky.
Migrační politika je aktuálně tématem číslo jedna.
Z národního hrdiny se stal nepřítel číslo jedna.
Na kandidátce figuruje jako muž číslo jedna.
→ doklady v korpusu
◊ dát si jedna a jedna dohromady ◊ dát si dohromady jedna a jedna
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se
◊ dva kohouti na jednom smetišti expresivní
dva jedinci (zprav. muži) usilující o vůdčí, dominantní postavení, pro jejichž vzájemný vztah je typická nesnášenlivost a konflikty, konkurenti, soupeři v lásce, pracovním prostředí ap.
→ doklady v korpusu
◊ dvě strany jedné mince
dva zdánlivě nesouvisející nebo protikladné jevy spolu úzce provázané • dva různé aspekty téhož jevu
◊ házet / strkat všechny / všechno do jednoho pytle ◊ házet / strkat někoho / něco do jednoho pytle s někým / něčím
posuzovat někoho, něco nediferencovaně a celkově negativně
◊ házet všechno / všechny na jednu hromadu
nevidět rozdíly mezi lidmi, jevy ap. a připisovat celé skupině stejné (zprav. negativní) vlastnosti
◊ jako jeden muž
stejně jako ostatní, jednotně, shodně • zároveň s ostatními, ve stejný okamžik
◊ jde mu to jedním uchem tam / dovnitř a druhým ven
někdo nevěnuje něčemu pozornost, nedbá na obsah sdělení
→ doklady v korpusu
◊ jeden by neřekl
skutečnost je jiná, než se dalo na základě předchozích zkušeností, znalostí předem odhadnout
◊ jeden (je) lepší než druhý ironické
oba, popř. všichni jsou stejní, zprav. špatní, zlobiví ap.
→ doklady v korpusu
◊ jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet ◊ jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní
→ doklady v korpusu
◊ jeden (má) rád holky, jiný / druhý (zase) vdolky
lidé mají různý vkus, záliby ap., každý dává přednost něčemu jinému
◊ jeden mluví o voze, druhý o koze kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
jeden mluví o něčem naprosto jiném než druhý, je to zbytečná diskuse, takhle se nelze dohodnout
→ doklady v korpusu
◊ jeden nikdy neví
nikdy si nemůžeme být ničím zcela jistí, člověk by měl být připravený na všechny možnosti a nepočítat jen s dobrým výsledkem
◊ jeden (táhne / jde) hot a druhý čehý ◊ jeden čehý, druhý hot
mají zcela odlišné názory, požadavky, záměry a nemohou se shodnout:
Musí být vzájemná vstřícnost, jedni nemohou táhnout hot a druzí čehý.
Není dobré, když jeden ministr školství jde hot a druhý čehý.
Když bude jeden čehý, druhý hot, tak problém nemá řešení.
→ doklady v korpusu
◊ jeden z davu
nevýznamný jedinec, který ničím neupoutává pozornost
→ doklady v korpusu
◊ jeden z mála
poukazuje na velmi malý až ojedinělý výskyt osob, jevů ap. s určitou vlastností, charakteristikou
◊ jeden z tisíce / milionu
1. zcela neobvyklý, vzácný, málokdy se vyskytující jev, člověk, situace ap.
2. jev, člověk ap. podobný všem ostatním, bez výrazných odlišujících vlastností nebo rysů, nevýznamný člověk, jev ap.
◊ jeden za všechny, všichni za jednoho ◊ všichni za jednoho, jeden za všechny
poukazuje na solidaritu mezi určitou skupinou a jejími členy, jedinec hájí zájmy skupiny a skupina hájí zájmy svých členů
◊ jedna báseň expresivní
1. (ve spojení se slovesem) velmi dobře, skvěle:
Zpěvaččino nové album se prodává jedna báseň.
Pomazánka chutnala jedna báseň.
Spolupracuje se mi s ním jedna báseň.
Na téhle trati se prý lyžuje jedna báseň.
2. (zejména ve spojení se slovesem být) skvělý, vynikající:
Dort byl jedna báseň.
O víkendu bylo počasí jedna báseň.
→ doklady v korpusu
◊ jedna nula pro někoho
1. vyjadřuje uznání, že někdo pronesl trefný komentář, vtipně reagoval, upozornil na důležitou věc ap.
2. vyjadřuje, že někdo má momentálně v něčem navrch nebo že vyhrál v nějakém sporu
◊ jedna paní povídala expresivní
(o zprávě nebo informaci) nemusí to být pravda, proslýchá se, neověřená, nepotvrzená zpráva
◊ jedna radost
takový, že vzbuzuje radost a uspokojení, výborný • tak, že vzbuzuje radost a uspokojení, výborně, k plné spokojenosti
◊ jedna vlaštovka jaro nedělá
nelze vyvozovat obecné závěry z jediného případu
→ doklady v korpusu
◊ jedním dechem
1. bez přerušení, naráz
2. současně, zároveň (obvykle o tvrzeních, která si odporují)
→ doklady v korpusu
◊ jedním rázem ◊ na jeden ráz
1. všichni najednou, v jednom okamžiku, současně
2. velmi rychle, bez přerušení
◊ jedním slovem
(vyjádřit něco) stručně a zároveň jasně, výstižně, souhrnně
◊ jedním vrzem kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
v jednom okamžiku, najednou, naráz • (udělat) více věcí zároveň
◊ jedno dítě žádné dítě
péče o jednoho potomka je v porovnání s péčí o více dětí zcela nenáročná
→ doklady v korpusu
◊ jedno s druhým ◊ jedno k druhému
s přihlédnutím ke všem okolnostem • všechno dohromady
→ doklady v korpusu
◊ jednoho krásného dne
(v minulosti) blíže neurčeného dne, jednou, kdysi • (v budoucnosti) možná jednou, někdy v budoucnu
→ doklady v korpusu
◊ jednu někomu [vrazit / ubalit / fláknout ap.] kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
uhodit, udeřit někoho, dát někomu políček
◊ má to (jeden) háček kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ je v tom (jeden) háček kolokviální vyššíJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
má to v sobě (skrytou) potíž nebo komplikaci • je to podmiňováno něčím dalším (obvykle obtížně splnitelným) • je to problematické
◊ mít jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou
nemít peníze, být chudý
→ doklady v korpusu
◊ mít jen(om) jedno zdraví
(v souvislosti s aktivitou ohrožující zdraví nebo život) vyjadřuje vědomí toho, že poškození nebo ztráta zdraví mohou být nevratné
◊ mít jen(om) jedny nervy
nemoct nebo nechtít snášet další rozčilování, provokování, neuposlechnutí ap.
◊ mít všechna vejce v jednom košíku
rozhodnout se pro jedinou možnost, a nerozdělit tak riziko
◊ mluvit jednou řečí ◊ mluvit jedním jazykem
shodovat se v názorech a postojích, smýšlet a jednat shodně
◊ nevstoupíš dvakrát / podruhé do jedné řeky
určitou situaci nelze prožít znovu stejně, protože život se mezitím změnil
Podle výroku řeckého filozofa Hérakleita z Efesu (540 př. n. l. - 480 př. n. l.).
◊ [padat / ležet / překřikovat se ap.] jeden přes druhého
(padat, ležet, překřikovat se ap.) současně ve větším počtu, najednou, přes sebe
→ doklady v korpusu
◊ podívat se na někoho / něco jedním okem kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
podívat se na někoho nebo něco pouze krátce a nepozorně • přečíst, projít, prohlédnout si něco zběžně a povrchně
◊ poslouchat (jen) jedním uchem
poslouchat nepozorně, nesoustředěně
◊ [postavit / stavět / dávat ap.] někoho / něco do jedné řady (s někým / něčím)
vyhodnotit, hodnotit někoho nebo něco z hlediska kvality, vlastností ap. stejně jako někoho nebo něco jiného
→ doklady v korpusu
◊ pro jedno kvítí slunce nesvítí
(útěcha nešťastně zamilovanému, po rozchodu ap.) na světě je mnoho jiných možných partnerů
◊ sedět (jedním zadkem) na dvou židlích
vykonávat souběžně dvě profese, funkce ap. a využívat jejich výhod
→ doklady v korpusu
◊ sledovat někoho / něco jedním okem
sledovat někoho nebo něco pouze okrajově, nesoustředěně • věnovat někomu nebo něčemu pouze část své pozornosti
◊ spočítat / počítat něco / někoho na prstech jedné ruky
být ve velmi nízkém nebo nedostatečném počtu
◊ [stát / jít ap.] (s někým) v jednom šiku
jednat nebo smýšlet jednotně, ve shodě, sledovat stejný cíl
◊ svoboda jednoho (člověka) končí tam, kde začíná svoboda druhého
nelze prosazovat svoje práva, svobody na úkor práv, svobod ostatních
→ doklady v korpusu
Podle výroku anglického filozofa Johna Stuarta Milla (1806–1873).
◊ táhnout za jeden provaz
spolupracovat, postupovat ve shodě s někým, usilovat o něco jednotně • být s někým spolčený
◊ tisíc a jeden
velké množství něčeho
◊ to by jeden blil kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní ◊ z toho by jeden blil kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
situace, něčí jednání ap. je nesnesitelné, vzbuzuje krajní odpor:
To je blábol, to by jeden blil.
Ty jeho články, z toho by jeden blil.
◊ to by jeden vyrost / vyrostl! kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
to se nedá snést, je to opravdu nepochopitelné
◊ udělat něco jedna dvě
vykonat, provést něco velmi rychle, snadno
◊ [udělat něco] na jeden zátah / záběr
(udělat něco) najednou, vcelku, bez přerušení, bez přestávky
◊ [udělat něco] v jednom zápřahu ◊ [udělat něco] na jeden zápřah
(udělat něco) najednou, naráz, bez přerušení, bez přestávky
◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat jedna a jedna ◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat, že jedna a jedna jsou dvě ◊ [umět / dokázat ap.] (si) spočítat, kolik je jedna a jedna
dobře se orientovat, zorientovat v dění kolem sebe a rozumět, porozumět i nevyřčeným nebo utajovaným okolnostem, příčinám ap. tohoto dění
→ doklady v korpusu
◊ v jednom chumlu
pohromadě, dohromady, společně
→ doklady v korpusu
◊ v jednom kuse
1. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
velmi často, opakovaně, neustále • bez přerušení, nepřetržitěJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní bez vážných zranění, naživuJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ v jednom tahu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. neustále, nepřetržitě
2. najednou, naráz
◊ vsadit / sázet (všechno / vše) na jednu kartu
upnout se, upínat se (riskantně) k jediné možnosti, riskovat
◊ všichni do jednoho
úplně všichni bez výjimky, zdůrazňuje úplnost celého souboru jednotlivců
◊ [vypít / vyprázdnit ap.] něco jedním douškem
vypít něco najednou, naráz, bez přerušení
◊ [vyřídit / rozhodnout ap.] něco (jedním) škrtem / škrtnutím pera
vyřídit, rozhodnout ap. něco rázně a rychle, snadno
◊ z jedné vody načisto / na čisto
bez zbytečného váhání, rozmýšlení nebo propracovávání, rovnou
◊ zabít dvě mouchy jednou ranou
vyřídit dvě věci najednou
→ doklady v korpusu
◊ [zavírat / přimhouřit / přivřít ap.] (nad něčím) (obě) oči ◊ [zavírat / přimhouřit / přivřít ap.] (nad něčím) (jedno) oko
shovívavě promíjet, prominout nebo omlouvat, omluvit něčí chyby, nedostatky • úmyslně něco nesprávného nevidět
◊ žít / bydlet (s někým) pod jednou střechou
bydlet, žít (s někým) společně
Poznámka Prvek jeden tvoří také první část složených slov (která se píší dohromady), např. jedenadvacet, jedenapůl.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
