chmelař
[xmelař̥], 2. j. [xmelaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo pěstuje chmel 1 (rostlinu) • kdo sklízí, prodává chmel 2 (hlávky):
Chmelaři na Žatecku osázejí více chmelnic.
Podle chmelařů byla letošní úroda velice kvalitní.
Německý chmelař má možnost čerpat vyšší dotace než český.
Objekt na kraji areálu družstva sloužil jako ubytovna pro chmelaře, vývařovna a jídelna.
► chmelařka
[xmelař̥ka], 2. mn. [xmelařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Pracovala u nás jako hlavní podniková chmelařka.
V naší škole přespávaly chmelařky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xmelař̥], 2. j. [xmelaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo pěstuje chmel 1 (rostlinu) • kdo sklízí, prodává chmel 2 (hlávky):
Chmelaři na Žatecku osázejí více chmelnic.
Podle chmelařů byla letošní úroda velice kvalitní.
Německý chmelař má možnost čerpat vyšší dotace než český.
Objekt na kraji areálu družstva sloužil jako ubytovna pro chmelaře, vývařovna a jídelna.
► chmelařka
[xmelař̥ka], 2. mn. [xmelařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Pracovala u nás jako hlavní podniková chmelařka.
V naší škole přespávaly chmelařky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)