chlebodárce
[xlebodaːrce]
(2. j. -ce, 3., 6. j. -ci, -covi, 5. j. -ce, 1. mn. -ci)
podstatné jméno rodu mužského životného
zastaralé, zprav. expresivní, někdy žertovné
kdo poskytuje práci nebo obživu, zaměstnavatel, živitel:
Podepsal smlouvu se staronovým chlebodárcem.
Dělníci okradli svého chlebodárce.
Asistenti se pokoušejí protlačit ty snímky, které jsou pro jejich chlebodárce lichotivější.
Tehdy byl hlavním chlebodárcem rodiny.
► chlebodárkyně
[xlebodaːrkɪňe]
(2. j. -ně, 2. mn. -ň, -ní)
podstatné jméno rodu ženského
Ke své chlebodárkyni jsem oddanost necítil.
Na těsto na vanilkové rohlíčky dohlížela má chlebodárkyně, maminka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xlebodaːrce]
(2. j. -ce, 3., 6. j. -ci, -covi, 5. j. -ce, 1. mn. -ci)
podstatné jméno rodu mužského životného
zastaralé, zprav. expresivní, někdy žertovné
kdo poskytuje práci nebo obživu, zaměstnavatel, živitel:
Podepsal smlouvu se staronovým chlebodárcem.
Dělníci okradli svého chlebodárce.
Asistenti se pokoušejí protlačit ty snímky, které jsou pro jejich chlebodárce lichotivější.
Tehdy byl hlavním chlebodárcem rodiny.
► chlebodárkyně
[xlebodaːrkɪňe]
(2. j. -ně, 2. mn. -ň, -ní)
podstatné jméno rodu ženského
Ke své chlebodárkyni jsem oddanost necítil.
Na těsto na vanilkové rohlíčky dohlížela má chlebodárkyně, maminka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)