Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[ʔɪ]
spojka
1. spojka souřadicí slučovací
slučuje, spojuje větné členy zprav. v kladné větě a zdůrazňuje platnost obou:
Na Štědrý den se těšili děti i dospělí.
Trpěla strachem z minulosti i budoucnosti.
Oba systémy mají své výhody i nevýhody.
Všichni museli tvrdě pracovat: muži i ženy, staří i mladí.
Chuť i vůni dodají lososovi větvičky tymiánu.
□ i – i spojkový výraz souřadicí slučovací
v kladné větě zdůrazňuje platnost obou slučovaných větných členů
syn. jak – tak II:
Musel napínat i svaly, i mysl.
Plukovník uměl i rusky, i gruzínsky.
2. spojka souřadicí důsledková; knižní
uvozuje větu vyplývající z předcházející věty jako důsledek, následek:
Začalo se už stmívat, i přidal do kroku.
Zachtělo se mu vrátit se, i vrátil se.
Již se přiblížil den svatby, i nastal všude čilý ruch.
Něco se mi nezdálo na plastových oknech, i přizval jsem experta.
□ a i kdyby spojkový výraz podřadicí podmínkově přípustkový; kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1. (po promluvě se záporem) vyjadřuje, že také za situace, která se v předchozí promluvě popírá, platí obsah věty řídící:
Nikdo nebude závoru otvírat, a i kdyby, nedostal by se daleko.
Když mě vyhodí, mám kam jít, hlady neumřu, a i kdyby, stejně je to jedno.
2. ve funkci citoslovce (v odpovědi na otázku) vyjadřuje, že téma předchozí výpovědi je osobní záležitostí a vměšování se odmítá:
„Odešel jste?“ – „A i kdyby?! To je moje věc.“
„Nebojíte se, že vás lidé budou mít za zrádce?“ – „A i kdyby! Mohou si křičet, co chtějí.“
□ i kdyby spojkový výraz podřadicí podmínkově přípustkový
vyjadřuje, že také za situace označené vedlejší větou platí obsah věty řídící • že ani za situace označené vedlejší větou neztrácí platnost obsah věty řídící:
Hostu nabídněte jídlo, i kdyby to byla jen káva a sušenky.
Myslím, že i kdybychom prohrávali, pro nás by mělo cenu hrát.
I kdyby obce měly projekty připravené letos, oprav komunikací by se nedočkaly.
I kdybych musela na čas studia přerušit, budu pokračovat později.
Reklamy bychom do vysílání nezařazovali, i kdybychom mohli.
□ i když spojkový výraz podřadicí přípustkový
1. uvozuje větný člen nebo větu vyvolávající očekávání, které není v souladu s obsahem zbytku věty nebo s obsahem věty řídící
syn. ačkoli, ačkoliv, ač:
I když pršelo už od rána, cesta byla suchá.
Nebyl to hollywoodský film, i když to tak na první pohled mohlo vypadat.
Připravili pro studenty zajímavé, i když náročné úkoly.
2. uvozuje větný člen nebo větu vyjadřující omezení nebo upřesnění předchozího tvrzení:
Udělal jsem, co říkala, i když nerad.
Byla jsem tehdy šťastná, i když to trvalo jen chvilku.
3. ve funkci částice (samostatně) zpochybňuje obsah předchozí výpovědi • (na začátku výpovědi) uvozuje zprav. větu, která zpochybňuje obsah předchozí výpovědi, volbu konkrétního slova v ní, naznačuje nejistotu mluvčího ap.:
Z ptačí chřipky strach nemám. I když…
Možná se přece jen něco naučil. I když – kdo ví. Možná.
Vojáci nakonec vešli do jednoho z domů. I když – dům bylo přehnané označení. Budova už dostala několik přímých zásahů a změnila se v trosky.
◊ i kdyby (mi) slibovali hory doly
za žádných okolností
◊ i kdyby na chleba nebylo
za jakýchkoliv okolností
→ doklady v korpusu
◊ [udělat něco,] (i) kdyby čert na koze jezdil expresivní
udělat, uskutečnit něco za všech okolností, bez ohledu na překážky:
Ožením se s ní, i kdyby čert na koze jezdil.
Jak si něco vezme do hlavy, dokáže to, kdyby čert na koze jezdil.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
