chalupa
[xalupa]
(2. j. -py)
podstatné jméno rodu ženského
1.
jednoduché venkovské obytné stavení:
vesnická / selská chalupa
staré podhorské chalupy
Pod zříceninou hradu stávala moje rodná chalupa.
Ve staré venkovské chalupě se v jedné místnosti nejen bydlelo, jedlo a vařilo, ale i spalo.
2.
venkovské stavení využívané k rekreačnímu pobytu:
rekreační / víkendová chalupa
jezdit na chalupu
Léto tráví nejraději na chalupě.
Se ženou před rokem koupili chalupu, kam jezdí relaxovat.
► chaloupka
[xalo͡upka]
(2. j. -pky, 2. mn. -pek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
venkovská chaloupka s doškovou střechou
K domu byla přistavěna výměnkářská chaloupka.
2.
malá rekreační chaloupka
O víkendu jezdíme na chaloupku.
□ chaloupka na kuří nožce
(v ruských pohádkách, pověstech) domek, v němž bydlí baba jaga
□ perníková chaloupka
pohádkový domek, v němž ježibaba věznila Jeníčka a Mařenku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xalupa]
(2. j. -py)
podstatné jméno rodu ženského
1.
jednoduché venkovské obytné stavení:
vesnická / selská chalupa
staré podhorské chalupy
Pod zříceninou hradu stávala moje rodná chalupa.
Ve staré venkovské chalupě se v jedné místnosti nejen bydlelo, jedlo a vařilo, ale i spalo.
2.
venkovské stavení využívané k rekreačnímu pobytu:
rekreační / víkendová chalupa
jezdit na chalupu
Léto tráví nejraději na chalupě.
Se ženou před rokem koupili chalupu, kam jezdí relaxovat.
► chaloupka
[xalo͡upka]
(2. j. -pky, 2. mn. -pek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
venkovská chaloupka s doškovou střechou
K domu byla přistavěna výměnkářská chaloupka.
2.
malá rekreační chaloupka
O víkendu jezdíme na chaloupku.
□ chaloupka na kuří nožce
(v ruských pohádkách, pověstech) domek, v němž bydlí baba jaga
□ perníková chaloupka
pohádkový domek, v němž ježibaba věznila Jeníčka a Mařenku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)