cesťák II
[cesťaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích, -ákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
dokument obsahující údaje o konané služební cestě a cestovních výdajích, cestovní příkaz • cestovní výdaje při služební cestě:
vypsat si cesťák
proplatit cesťák
Šéf mu podepsal cesťák.
Méně známé kapely hrály jen za cesťák.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cesťaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích, -ákách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dokument obsahující údaje o konané služební cestě a cestovních výdajích, cestovní příkaz • cestovní výdaje při služební cestě:
vypsat si cesťák
proplatit cesťák
Šéf mu podepsal cesťák.
Méně známé kapely hrály jen za cesťák.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)