centralismus
[centralɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
centralizmus
[centralɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
řízení politického, hospodářského a kulturního života společnosti z jednoho centra syn. centrismus, centrizmus 2; op. decentralismus:
státní centralismus
evropský / bruselský centralismus Evropské unie
centralismus komunistického režimu
varovat před přílišným centralizmem
V zemi vládl tuhý centralismus s jedinou stranou.
□ demokratický centralismus historické: politologie
systém vedení politické strany, který jejím členům dává možnost vést diskusi o otázkách směřování politiky, ale zároveň od nich očekává, že se budou řídit rozhodnutími z ústředí, uplatňovaný zejména v komunistických stranách sovětského bloku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[centralɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
centralizmus
[centralɪzmus]
(2. j. -mu, 6. j. -mu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨lat.⟩
řízení politického, hospodářského a kulturního života společnosti z jednoho centra syn. centrismus, centrizmus 2; op. decentralismus:
státní centralismus
evropský / bruselský centralismus Evropské unie
centralismus komunistického režimu
varovat před přílišným centralizmem
V zemi vládl tuhý centralismus s jedinou stranou.
□ demokratický centralismus historické: politologie
systém vedení politické strany, který jejím členům dává možnost vést diskusi o otázkách směřování politiky, ale zároveň od nich očekává, že se budou řídit rozhodnutími z ústředí, uplatňovaný zejména v komunistických stranách sovětského bloku
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)