cementace
[cementace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
hutnictví
(čeho)
sycení povrchu oceli uhlíkem za vysokých teplot s následným rychlým ochlazením, sloužící k zvýšení jeho tvrdosti:
provádět cementaci vnitřní strany potrubí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cementace]
(2. j. -ce)
podstatné jméno rodu ženského
⟨~lat.⟩
hutnictví
(čeho)
sycení povrchu oceli uhlíkem za vysokých teplot s následným rychlým ochlazením, sloužící k zvýšení jeho tvrdosti:
provádět cementaci vnitřní strany potrubí
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)