cech
[cex]
(2. j. cechu, 6. j. cechu, 6. mn. ceších)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
stavovská organizace mistrů a (dříve) tovaryšů, (dnes) řemeslníků téhož řemesla:
řeznický / malířský / rybářský cech
středověký cech pekařů
Hubertův cech myslivců
přijímat do cechu mladé tovaryše
Řemeslníci se sdružovali v ceších.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[cex]
(2. j. cechu, 6. j. cechu, 6. mn. ceších)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
stavovská organizace mistrů a (dříve) tovaryšů, (dnes) řemeslníků téhož řemesla:
řeznický / malířský / rybářský cech
středověký cech pekařů
Hubertův cech myslivců
přijímat do cechu mladé tovaryše
Řemeslníci se sdružovali v ceších.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)