chytač I
[xɪtač]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
(v baseballu, softbalu) hráč za domácí metou chytající míček, který pálkař neodpálil, zadák:
hrát na pozici chytače
V týmu působil jako chytač.
Chytač hodil míček zpátky nadhazovači.
Chytač musí být chráněn helmou, maskou, chráničem krku, trupu a holení.
2. (koho2, čeho)
kdo chytá 5 (loví), odchytává zvířata:
chytač toulavých psů
Indická metropole zaměstnává chytače krys.
Profesionální chytač hadů potvrdil, že se kobra do bytu proplazila potrubím.
Netopýři jsou ti nejlepší chytači hmyzu na světě.
► chytačka I
[xɪtačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
chytačka v dívčí baseballové lize
chytačka národního týmu
2.
chytačka hadů / koček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[xɪtač]
(2. j. -če, 3., 6. j. -či, -čovi, 1. mn. -či)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
(v baseballu, softbalu) hráč za domácí metou chytající míček, který pálkař neodpálil, zadák:
hrát na pozici chytače
V týmu působil jako chytač.
Chytač hodil míček zpátky nadhazovači.
Chytač musí být chráněn helmou, maskou, chráničem krku, trupu a holení.
2. (koho2, čeho)
kdo chytá 5 (loví), odchytává zvířata:
chytač toulavých psů
Indická metropole zaměstnává chytače krys.
Profesionální chytač hadů potvrdil, že se kobra do bytu proplazila potrubím.
Netopýři jsou ti nejlepší chytači hmyzu na světě.
► chytačka I
[xɪtačka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
chytačka v dívčí baseballové lize
chytačka národního týmu
2.
chytačka hadů / koček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)