cárat
[caːrat]
(3. j. cárá, rozk. (ne)cárej, čin. cáral, podst. jm. cárání)
sloveso nedokonavé
kolokviální
(kdo cárá kudy; kde)
cárat se
[caːrat se]
(3. j. cárá se, rozk. (ne)cárej se, čin. cáral se, podst. jm. cárání (se))
sloveso nedokonavé
kolokviální
(kdo se cárá kudy; kde)
pomalu a bezcílně chodit, procházet se, potulovat se syn. courat II, courat se/2:
cárat po obchodech
cárat se po ulicích
V tom vedru se jim nechtělo nikde cárat.
Žena ho přivítala výčitkou, kde se cáral.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[caːrat]
(3. j. cárá, rozk. (ne)cárej, čin. cáral, podst. jm. cárání)
sloveso nedokonavé
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo cárá kudy; kde)
cárat se
[caːrat se]
(3. j. cárá se, rozk. (ne)cárej se, čin. cáral se, podst. jm. cárání (se))
sloveso nedokonavé
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se cárá kudy; kde)
pomalu a bezcílně chodit, procházet se, potulovat se syn. courat II, courat se/2:
cárat po obchodech
cárat se po ulicích
V tom vedru se jim nechtělo nikde cárat.
Žena ho přivítala výčitkou, kde se cáral.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)