car
[car]
(2. j. cara, 3., 6. j. carovi, caru, 1. mn. carové, příd. jm. přivl. carův)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
historické
(u východních a jižních Slovanů) nejvyšší světský vládce • jeho titul:
poslední ruský car Mikuláš II.
vláda bulharského cara Borise III.
získat titul cara
Car byl svržen a s rodinou držen v domácím vězení.
příd. jm. přivl. Chrám nechal postavit carův syn a následník trůnu Alexandr III.
přechýlené → carevna
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[car]
(2. j. cara, 3., 6. j. carovi, caru, 1. mn. carové, příd. jm. přivl. carův)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨rus.⟩
historické
(u východních a jižních Slovanů) nejvyšší světský vládce • jeho titul:
poslední ruský car Mikuláš II.
vláda bulharského cara Borise III.
získat titul cara
Car byl svržen a s rodinou držen v domácím vězení.
příd. jm. přivl. Chrám nechal postavit carův syn a následník trůnu Alexandr III.
přechýlené → carevna
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)