církev
[ciːrkef], 2. j. [ciːrkve]
(2. j. -kve)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
organizované křesťanské náboženské společenství:
rozkol v církvi
ekumenický dialog mezi církvemi
vstoupit do církve
být vyloučen / vyobcován z církve
Nehlásí se k žádné církvi.
Církev vyhlásila nad Janem Husem klatbu. představitelé církve
□ anglikánská církev
církev založená na římském způsobu liturgie s mnoha prvky protestantismu, vedená biskupy a podléhající svrchovanosti britského krále
→ doklady v korpusu
□ katolická církev
1. římskokatolická církev společně s církvemi užívajícími byzantský způsob liturgie a uznávajícími autoritu papeže
2. neoficiální římskokatolická církev
□ pravoslavná církev □ ortodoxní církev
církev složená z více územních církví užívající byzantský způsob liturgie
□ protestantská církev □ evangelická církev
církev vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku
□ řeckokatolická církev
církev s vlastní samosprávou, uznávající autoritu papeže a užívající byzantský způsob liturgie
□ římskokatolická církev
církev v čele s papežem užívající římský způsob liturgie
□ východní církve
církve užívající východní rity, zejména církev pravoslavná, řeckokatolická a starobylé církve oblasti východního Středomoří
□ západní církev
římskokatolická církev, méně často římskokatolická církev a církve vzniklé z její reformace
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ciːrkef], 2. j. [ciːrkve]
(2. j. -kve)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
organizované křesťanské náboženské společenství:
rozkol v církvi
ekumenický dialog mezi církvemi
vstoupit do církve
být vyloučen / vyobcován z církve
Nehlásí se k žádné církvi.
Církev vyhlásila nad Janem Husem klatbu. představitelé církve
□ anglikánská církev
církev založená na římském způsobu liturgie s mnoha prvky protestantismu, vedená biskupy a podléhající svrchovanosti britského krále
→ doklady v korpusu
□ katolická církev
1. římskokatolická církev společně s církvemi užívajícími byzantský způsob liturgie a uznávajícími autoritu papeže
2. neoficiální římskokatolická církev
□ pravoslavná církev □ ortodoxní církev
církev složená z více územních církví užívající byzantský způsob liturgie
□ protestantská církev □ evangelická církev
církev vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku
□ řeckokatolická církev
církev s vlastní samosprávou, uznávající autoritu papeže a užívající byzantský způsob liturgie
□ římskokatolická církev
církev v čele s papežem užívající římský způsob liturgie
□ východní církve
církve užívající východní rity, zejména církev pravoslavná, řeckokatolická a starobylé církve oblasti východního Středomoří
□ západní církev
římskokatolická církev, méně často římskokatolická církev a církve vzniklé z její reformace
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)