céčko
[ceːčko]
(2. j. céčka, 6. j. céčku, 2. mn. céček, 6. mn. céčkách)
podstatné jméno rodu středního
1. kolokviální vyšší
písmeno c, C • souhláska reprezentovaná tímto písmenem:
napsat céčko
mít céčko na dresu
2. kolokviální vyšší
co je označeno písmenem c, C:
chodit do céčka školní třídy C
zahrát, zazpívat céčko tón c
Piju čaj a polykám céčko. tablety s vitaminem C
Florenc je frekventovaná přestupní stanice mezi céčkem a béčkem. linkami C a B pražského metra
Po čase jsem přešel z oddělení D pro nejtěžší vězně do céčka.
3. kolokviální vyšší
osoba, skupina osob, věc ap. zařazená do kategorie C, představující o stupeň nižší úroveň než kategorie B • co má nižší, špatnou úroveň, kvalitu:
Hradec Králové spadl z české fotbalové ligy do divizního céčka. soutěže C
Zkoušky jsem skládal celkem v pohodě, někdy jsem dostal béčko, někdy céčko. známku C
4. zprav. množné céčka
plastové výlisky zejména ve tvaru písmene C (dále též např. G, S, paragrafu), které lze spojovat do (dlouhého) řetězu:
perleťová céčka
sbírat céčka
Kdo neměl ve škole řetěz z céček, byl okamžitě tak trochu méněcenný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ceːčko]
(2. j. céčka, 6. j. céčku, 2. mn. céček, 6. mn. céčkách)
podstatné jméno rodu středního
1. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
písmeno c, C • souhláska reprezentovaná tímto písmenem:
napsat céčko
mít céčko na dresu
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
co je označeno písmenem c, C:
chodit do céčka školní třídy C
zahrát, zazpívat céčko tón c
Piju čaj a polykám céčko. tablety s vitaminem C
Florenc je frekventovaná přestupní stanice mezi céčkem a béčkem. linkami C a B pražského metra
Po čase jsem přešel z oddělení D pro nejtěžší vězně do céčka.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
, někdy hanlivéJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
osoba, skupina osob, věc ap. zařazená do kategorie C, představující o stupeň nižší úroveň než kategorie B • co má nižší, špatnou úroveň, kvalitu:
Hradec Králové spadl z české fotbalové ligy do divizního céčka. soutěže C
Zkoušky jsem skládal celkem v pohodě, někdy jsem dostal béčko, někdy céčko. známku C
4. zprav. množné céčka
plastové výlisky zejména ve tvaru písmene C (dále též např. G, S, paragrafu), které lze spojovat do (dlouhého) řetězu:
perleťová céčka
sbírat céčka
Kdo neměl ve škole řetěz z céček, byl okamžitě tak trochu méněcenný.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)