cédé I
[ceːdeː]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
kolokviální vyšší
1.
nosič určený k záznamu a reprodukci textových, zvukových, grafických a obrazových digitálních dat, kompaktní disk • obsah na něm umístěný syn. CD I/1:
prázdné cédé
instalační cédé
Videa si chci vypálit na cédé.
2.
soubor hudebních skladeb jako ucelené dílo vydané na CD nosiči syn. CD I/2:
vydat cédé
Na koncertu představil písničky z nového cédé.
Cestou domů jsme poslouchali cédé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ceːdeː]
(neskl.)
podstatné jméno rodu středního
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
nosič určený k záznamu a reprodukci textových, zvukových, grafických a obrazových digitálních dat, kompaktní disk • obsah na něm umístěný syn. CD I/1:
prázdné cédé
instalační cédé
Videa si chci vypálit na cédé.
2.
soubor hudebních skladeb jako ucelené dílo vydané na CD nosiči syn. CD I/2:
vydat cédé
Na koncertu představil písničky z nového cédé.
Cestou domů jsme poslouchali cédé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)