bříza
[břiːza]
(2. j. -zy)
podstatné jméno rodu ženského
1.
listnatý strom s bílou, často po obvodu pásovitě rozpraskanou kůrou, tenkými větvemi, drobnými světle zelenými listy a květenstvími jehnědami:
vzrostlá bříza
bílý kmen břízy
alergie na pyl břízy
silnice lemovaná břízami
Odkrytá lomová stěna zarůstá břízou.
bot. bříza bělokorá Betula pendula
2.
dřevo tohoto stromu:
překližka z břízy
Ve sklářské peci topil břízou.
► břízka
[břiːska], 2. mn. [břiːzek]
(2. j. -zky, 2. mn. -zek)
podstatné jméno rodu ženského
mladá břízka
Ze střechy chátrající budovy rostly náletové břízky.
Ozdobeným břízkám se říká májky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[břiːza]
(2. j. -zy)
podstatné jméno rodu ženského
1.
listnatý strom s bílou, často po obvodu pásovitě rozpraskanou kůrou, tenkými větvemi, drobnými světle zelenými listy a květenstvími jehnědami:
vzrostlá bříza
bílý kmen břízy
alergie na pyl břízy
silnice lemovaná břízami
Odkrytá lomová stěna zarůstá břízou.
bot. bříza bělokorá Betula pendula
2.
dřevo tohoto stromu:
překližka z břízy
Ve sklářské peci topil břízou.
► břízka
[břiːska], 2. mn. [břiːzek]
(2. j. -zky, 2. mn. -zek)
podstatné jméno rodu ženského
mladá břízka
Ze střechy chátrající budovy rostly náletové břízky.
Ozdobeným břízkám se říká májky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)