Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
běhat
[bjehat]
(3. j. běhá, rozk. běhej, čin. běhal, podst. jm. běhání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo běhá odkud; kudy; kam; ~)
neurčeným směrem nebo opakovaně, obvykle rychle se pohybovat za pravidelného střídání nohou, a to tak, že se v určitém okamžiku ani jedna noha nedotýká země:
běhat po trávníku
běhat na zahradě / po zahradě
běhat do kopce / z kopce
běhat nahoru / dolů
běhat rychle / pomalu
Děti neúnavně běhaly celý den.
Ovčáčtí psi běhají kolem stáda.
2. (kdo běhá co; ~)
ze zájmu nebo profesionálně se věnovat běhu:
běhat pro zdraví, běhat závodně
běhat štafetu / sprinty
Běhá dlouhé tratě.
Každý den chodí běhat.
Stovku běhá za 11 vteřin.
Občas si vyjedu na kole nebo běhám v parku.
Největší maratony se dnes běhají v metropolích.
podst. jm. Běháním si udržuje kondici.
3. (kdo běhá na čem; ~)
ze zájmu nebo profesionálně se věnovat běhu na lyžích, jezdit na běžkách:
běhat na běžkách
běhat v upravené stopě
V zimě běhám na lyžích a v létě jezdím na kole.
podst. jm. Začal trénovat běhání na lyžích.
4. kolokviální vyšší
postupně navštěvovat různá místa (instituce, obchody ap.) při vyřizování nějaké záležitosti • pohybovat se z místa na místo při vykonávání nějaké činnosti:
běhat po úřadech / po obchodech / po doktorech
S každým papírem musí běhat do sekretariátu.
Číšníci neustále běhali ke stolům s novými jídly.
Běhá po městě a shání dárky.
podst. jm. Vyřídit všechna povolení dalo hodně běhání.
5. kolokviální vyšší
(o dětech, o nemocných nebo starých lidech)
umět chodit, být schopen chůze syn. chodit:
Malému je rok a už běhá.
Co nevidět budeš zase běhat. budeš zdravý
Ještě musí nosit ortézu, ale už běhá bez berlí.
6. kolokviální
vyhledávat něčí společnost a snažit se navázat milostný vztah:
Běhá za ženskými.
Běhali za ní všichni chlapi z vesnice.
Místo učení běhá za holkama.
7. expresivní (kdo běhá kde)
vyskytovat se, být někde (někdy v nepatřičném stavu):
Nechává běhat děti venku bez dozoru.
Po domě běhá jen v nátělníku.
Po trávnících běhá dost fotbalových talentů.
V minulosti prý tady běhali medvědi.
8. expresivní (kdo běhá kolem koho, kolem čeho; okolo koho, okolo čeho)
věnovat maximální péči, starat se:
běhat kolem dětí / rodiny
Kolem té ženy běhal v porodnici celý personál.
Od rána do večera běhají okolo domu a hospodářství.
Kolem nehody všichni běhají, jsou tu i vyšetřovatelé.
9. (co běhá po čem; odkud kam)
(o věcech)
určitou dobu se rychle pohybovat sem a tam:
Pianistovy prsty běhaly po klávesách.
Oči mu běhaly z jednoho na druhého.
Po obloze běhají mraky.
10. kolokviální vyšší
(o strojích, o zařízeních ap.)
být schopen chodu, být v činnosti syn. fungovat, pracovat:
Auto běhá dobře.
Motor už zase běhá.
◊ běhat jak(o) čamrda
pohybovat se svižně, hbitě, čile:
Ačkoliv mu táhne už na devátý křížek, po lese pořád běhá jako čamrda.
◊ běhat jak(o) fretka / fretky expresivní
vyvíjet usilovnou činnost, intenzivně, rychle a neúnavně pracovat:
Ve chvíli, kdy jsme byli všichni naprosto utahaní, on běhal po place jako fretka.
Číšníci a číšnice běhají kolem stolů jak fretky, aby stihli všechny obsloužit.
◊ běhat jak(o) srnka / laňka
pohybovat se, běhat, chodit (znovu) svižně, lehce, bez námahy:
Bývalá kolegyně, které je dnes přes osmdesát, běhá jako srnka.
Tenistka běhala po kurtu jako laňka.
Všechno se výborně hojí, do Vánoc bude běhat jako srnka.
◊ běhat jak(o) zajíc
pohybovat se, běhat, chodit (znovu) velmi rychle, svižně:
Nedivte se, v mém věku už nejde běhat jak zajíc.
Žádný sport nedělal, ale běhat uměl jako zajíc.
Stěžovala si na křeče, ale pak běhala jako zajíc.
◊ běhat od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit:
Běhá už několik měsíců od čerta k ďáblu, aby získala všechna potvrzení.
Už čtyři týdny běhám od čerta k ďáblu po různých doktorech.
◊ běhat za holkama kolokviální
◊ kolokviální vyšší
aktivně vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
◊ běhat za každou sukní
neustále vyhledávat společnost žen a snažit se s nimi navázat milostný vztah • být opakovaně nevěrný:
Už dávno nejsem tím neposedným klukem, který běhal za každou sukní.
Každý jiný muž by byl rád, že má doma takovou ženu, on ale běhal za každou sukní.
◊ běhat za někým jak(o) pejsek
1. (z přílišné náklonnosti, zamilovanosti) oddaně, obdivně, někdy až dotěrně někoho všude následovat:
I když ví, že miluje jiného, stejně za ní běhá jako pejsek.
Netouží po partnerce, která za ním bude běhat jako pejsek.
2. (o ochočeném zvířeti) všude a stále někoho věrně a poslušně následovat:
Dnes už padesátikilogramová bachyně ke svému zachránci přilnula a běhá za ním jako pejsek.
◊ [být / běhat ap.] jak(o) křepelka
(navzdory vyššímu věku, úrazu ap.) být čilý, pohybovat se hbitě a obratně:
Den ode dne jí bylo lépe, za dva týdny už běhala jako křepelka.
Jsem zdravý a čilý jako křepelka.
Babičku už nikde nepíchalo a běhala zase jako křepelka.
◊ (z něčeho) někomu běhá mráz po zádech / těle
1. cítí, prožívá (kvůli něčemu) velký strach, hrůzu:
Běhal jim mráz po zádech, když si představili chmurnou budoucnost, která je čekala.
Z události, kdy ji mladík přepadl a vyhrožoval zastřelením, běhal dívce mráz po těle.
2. cítí, prožívá citové rozrušení, dojetí:
Byl to fantastický výkon, při kterém mi běhal mráz po těle.
Z bouřlivých ovací mi běhal mráz po zádech.
► běhávat
[bjehaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
V počátcích automobilismu běhával před vozem kvůli bezpečnosti muž s praporkem.
Naši psi běhávali celé dny po zahradě.
2.
Kdysi běhával maraton.
Když jsem byla mladší, pravidelně jsem běhávala.
3.
Dřív jsem dost běhával na lyžích.
4.
Denně jsem ráno běhával pro rohlíky.
V polední pauze běhává po obchodech.
5.
Když jsem byl mladší, běhával jsem za děvčaty.
6.
Dřív po ulicích běhávalo hodně psů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bjehat]
(3. j. běhá, rozk. běhej, čin. běhal, podst. jm. běhání)
sloveso nedokonavé
1. (kdo běhá odkud; kudy; kam; ~)
neurčeným směrem nebo opakovaně, obvykle rychle se pohybovat za pravidelného střídání nohou, a to tak, že se v určitém okamžiku ani jedna noha nedotýká země:
běhat po trávníku
běhat na zahradě / po zahradě
běhat do kopce / z kopce
běhat nahoru / dolů
běhat rychle / pomalu
Děti neúnavně běhaly celý den.
Ovčáčtí psi běhají kolem stáda.
2. (kdo běhá co; ~)
ze zájmu nebo profesionálně se věnovat běhu:
běhat pro zdraví, běhat závodně
běhat štafetu / sprinty
Běhá dlouhé tratě.
Každý den chodí běhat.
Stovku běhá za 11 vteřin.
Občas si vyjedu na kole nebo běhám v parku.
Největší maratony se dnes běhají v metropolích.
podst. jm. Běháním si udržuje kondici.
3. (kdo běhá na čem; ~)
ze zájmu nebo profesionálně se věnovat běhu na lyžích, jezdit na běžkách:
běhat na běžkách
běhat v upravené stopě
V zimě běhám na lyžích a v létě jezdím na kole.
podst. jm. Začal trénovat běhání na lyžích.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo běhá za něj. účelem; kam)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
postupně navštěvovat různá místa (instituce, obchody ap.) při vyřizování nějaké záležitosti • pohybovat se z místa na místo při vykonávání nějaké činnosti:
běhat po úřadech / po obchodech / po doktorech
S každým papírem musí běhat do sekretariátu.
Číšníci neustále běhali ke stolům s novými jídly.
Běhá po městě a shání dárky.
podst. jm. Vyřídit všechna povolení dalo hodně běhání.
5. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo běhá ~)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o dětech, o nemocných nebo starých lidech)
umět chodit, být schopen chůze syn. chodit:
Malému je rok a už běhá.
Co nevidět budeš zase běhat. budeš zdravý
Ještě musí nosit ortézu, ale už běhá bez berlí.
6. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (kdo běhá za kým)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vyhledávat něčí společnost a snažit se navázat milostný vztah:
Běhá za ženskými.
Běhali za ní všichni chlapi z vesnice.
Místo učení běhá za holkama.
7. expresivní (kdo běhá kde)
vyskytovat se, být někde (někdy v nepatřičném stavu):
Nechává běhat děti venku bez dozoru.
Po domě běhá jen v nátělníku.
Po trávnících běhá dost fotbalových talentů.
V minulosti prý tady běhali medvědi.
8. expresivní (kdo běhá kolem koho, kolem čeho; okolo koho, okolo čeho)
věnovat maximální péči, starat se:
běhat kolem dětí / rodiny
Kolem té ženy běhal v porodnici celý personál.
Od rána do večera běhají okolo domu a hospodářství.
Kolem nehody všichni běhají, jsou tu i vyšetřovatelé.
9. (co běhá po čem; odkud kam)
(o věcech)
určitou dobu se rychle pohybovat sem a tam:
Pianistovy prsty běhaly po klávesách.
Oči mu běhaly z jednoho na druhého.
Po obloze běhají mraky.
10. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(co běhá ~; jak)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(o strojích, o zařízeních ap.)
být schopen chodu, být v činnosti syn. fungovat, pracovat:
Auto běhá dobře.
Motor už zase běhá.
◊ běhat jak(o) čamrda
pohybovat se svižně, hbitě, čile:
Ačkoliv mu táhne už na devátý křížek, po lese pořád běhá jako čamrda.
◊ běhat jak(o) fretka / fretky expresivní
vyvíjet usilovnou činnost, intenzivně, rychle a neúnavně pracovat:
Ve chvíli, kdy jsme byli všichni naprosto utahaní, on běhal po place jako fretka.
Číšníci a číšnice běhají kolem stolů jak fretky, aby stihli všechny obsloužit.
◊ běhat jak(o) srnka / laňka
pohybovat se, běhat, chodit (znovu) svižně, lehce, bez námahy:
Bývalá kolegyně, které je dnes přes osmdesát, běhá jako srnka.
Tenistka běhala po kurtu jako laňka.
Všechno se výborně hojí, do Vánoc bude běhat jako srnka.
◊ běhat jak(o) zajíc
pohybovat se, běhat, chodit (znovu) velmi rychle, svižně:
Nedivte se, v mém věku už nejde běhat jak zajíc.
Žádný sport nedělal, ale běhat uměl jako zajíc.
Stěžovala si na křeče, ale pak běhala jako zajíc.
◊ běhat od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit:
Běhá už několik měsíců od čerta k ďáblu, aby získala všechna potvrzení.
Už čtyři týdny běhám od čerta k ďáblu po různých doktorech.
◊ běhat za holkama kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní běhat za holkami ◊ expresivní běhat za děvčaty Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
aktivně vyhledávat milostné vztahy s dívkami, ženami • být záletník
◊ běhat za každou sukní
neustále vyhledávat společnost žen a snažit se s nimi navázat milostný vztah • být opakovaně nevěrný:
Už dávno nejsem tím neposedným klukem, který běhal za každou sukní.
Každý jiný muž by byl rád, že má doma takovou ženu, on ale běhal za každou sukní.
◊ běhat za někým jak(o) pejsek
1. (z přílišné náklonnosti, zamilovanosti) oddaně, obdivně, někdy až dotěrně někoho všude následovat:
I když ví, že miluje jiného, stejně za ní běhá jako pejsek.
Netouží po partnerce, která za ním bude běhat jako pejsek.
2. (o ochočeném zvířeti) všude a stále někoho věrně a poslušně následovat:
Dnes už padesátikilogramová bachyně ke svému zachránci přilnula a běhá za ním jako pejsek.
◊ [být / běhat ap.] jak(o) křepelka
(navzdory vyššímu věku, úrazu ap.) být čilý, pohybovat se hbitě a obratně:
Den ode dne jí bylo lépe, za dva týdny už běhala jako křepelka.
Jsem zdravý a čilý jako křepelka.
Babičku už nikde nepíchalo a běhala zase jako křepelka.
◊ (z něčeho) někomu běhá mráz po zádech / těle
1. cítí, prožívá (kvůli něčemu) velký strach, hrůzu:
Běhal jim mráz po zádech, když si představili chmurnou budoucnost, která je čekala.
Z události, kdy ji mladík přepadl a vyhrožoval zastřelením, běhal dívce mráz po těle.
2. cítí, prožívá citové rozrušení, dojetí:
Byl to fantastický výkon, při kterém mi běhal mráz po těle.
Z bouřlivých ovací mi běhal mráz po zádech.
► běhávat
[bjehaːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
V počátcích automobilismu běhával před vozem kvůli bezpečnosti muž s praporkem.
Naši psi běhávali celé dny po zahradě.
2.
Kdysi běhával maraton.
Když jsem byla mladší, pravidelně jsem běhávala.
3.
Dřív jsem dost běhával na lyžích.
4.
Denně jsem ráno běhával pro rohlíky.
V polední pauze běhává po obchodech.
5.
Když jsem byl mladší, běhával jsem za děvčaty.
6.
Dřív po ulicích běhávalo hodně psů.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
