běloba
[bjeloba]
(2. j. -by)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bílá barva, bílé zbarvení syn. bělost:
oslňující běloba čerstvého sněhu
bělobou zářící domky
nesnášet nemocniční bělobu převažující bílou barvu
2.
bílá barvicí látka:
krycí běloba
titanová běloba obsahující oxid titaničitý, olovnatá běloba obsahující sloučeniny olova, zinková běloba oxid zinečnatý
obraz namalovaný tuší a kvašovou bělobou
Překlepy jsme opravili korekční bělobou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bjeloba]
(2. j. -by)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bílá barva, bílé zbarvení syn. bělost:
oslňující běloba čerstvého sněhu
bělobou zářící domky
nesnášet nemocniční bělobu převažující bílou barvu
2.
bílá barvicí látka:
krycí běloba
titanová běloba obsahující oxid titaničitý, olovnatá běloba obsahující sloučeniny olova, zinková běloba oxid zinečnatý
obraz namalovaný tuší a kvašovou bělobou
Překlepy jsme opravili korekční bělobou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)