byrokracie
[bɪrokracɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.<řec.⟩
1.
hierarchicky uspořádaná vrstva pracovníků státní správy, úředníci:
státní byrokracie
plán na zeštíhlení vládní byrokracie
Moderní stát se neobejde bez výkonné byrokracie.
2.
způsob řízení státu, instituce, organizace prováděný zejména úředníky a založený na výrazné úloze centra, na pokynech a příkazech, vykazování a hlášení • úřední, administrativní úkony (vykazování, psaní zpráv ap.) s tím spojené:
nastolení centralizované byrokracie
omezit nutnou byrokracii ve veřejné správě
Podnikatelé se obávají nárůstu byrokracie.
3. hanlivé
nepružné, formalistické provádění úředních, administrativních úkonů, přílišné lpění na předpisech ap. syn. byrokratismus, byrokratizmus, byrokratičnost:
Na některých úřadech vládne byrokracie a nepružnost.
Byrokracie krajských úředníků ničí aktivitu lidí v menších obcích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪrokracɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.<řec.⟩
1.
hierarchicky uspořádaná vrstva pracovníků státní správy, úředníci:
státní byrokracie
plán na zeštíhlení vládní byrokracie
Moderní stát se neobejde bez výkonné byrokracie.
2.
způsob řízení státu, instituce, organizace prováděný zejména úředníky a založený na výrazné úloze centra, na pokynech a příkazech, vykazování a hlášení • úřední, administrativní úkony (vykazování, psaní zpráv ap.) s tím spojené:
nastolení centralizované byrokracie
omezit nutnou byrokracii ve veřejné správě
Podnikatelé se obávají nárůstu byrokracie.
3. hanlivé
nepružné, formalistické provádění úředních, administrativních úkonů, přílišné lpění na předpisech ap. syn. byrokratismus, byrokratizmus, byrokratičnost:
Na některých úřadech vládne byrokracie a nepružnost.
Byrokracie krajských úředníků ničí aktivitu lidí v menších obcích.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)