byrokratizovat
[bɪrokratɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
⟨fr.+řec.⟩
hanl.
(kdo, co byrokratizuje co)
postupně zavádět ve státní správě ap. velkou míru byrokratických, úředních, administrativních úkonů:
byrokratizovat administrativu
Jak firma rostla, postupně byrokratizovala svou strukturu.
příd. jm. proměňovat byrokratizovaný systém státní správy
dok. → zbyrokratizovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪrokratɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
⟨fr.+řec.⟩
hanl.
(kdo, co byrokratizuje co)
postupně zavádět ve státní správě ap. velkou míru byrokratických, úředních, administrativních úkonů:
byrokratizovat administrativu
Jak firma rostla, postupně byrokratizovala svou strukturu.
příd. jm. proměňovat byrokratizovaný systém státní správy
dok. → zbyrokratizovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)