býlí
[biːliː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
knižní
regionální, zejména Čechy bejlí
[bejliː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
plané nedřevnaté rostliny, zejména mohutného vzrůstu nebo plevelné:
divoké / jedovaté býlí
Chodník zarůstá býlím.
Za úplňku se sbíralo čarodějné bejlí.
Prodíral se kopřivami a jiným bejlím.
přen. zasévat jedovaté býlí nenávisti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːliː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
knižní
regionální, zejména Čechy bejlí
[bejliː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
plané nedřevnaté rostliny, zejména mohutného vzrůstu nebo plevelné:
divoké / jedovaté býlí
Chodník zarůstá býlím.
Za úplňku se sbíralo čarodějné bejlí.
Prodíral se kopřivami a jiným bejlím.
přen. zasévat jedovaté býlí nenávisti
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)