Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[bɪdlet]
(3. j. -lí, 3. mn. -lí, -lejí, rozk. -li, čin. -lel, podst. jm. -lení)
sloveso nedokonavé
(kdo bydlí kde; s kým)
kniž. bydlit
[bɪdlɪt]
(3. j. -lí, 3. mn. -lí, rozk. -li, čin. -lil, podst. jm. -lení)
sloveso nedokonavé
(kdo bydlí kde; s kým)
1.
mít příbytek, domov, být (trvale) usazený na nějakém místě, žít:
bydlet v domě / v bytě
bydlet na vesnici / ve městě
bydlet v Brně / u Prahy, bydlit nedaleko Plzně
Bydlela s dcerou v podnájmu.
V současné době bydlí s přítelkyní.
Vnučka se chce vdávat, ale nemají kde bydlet.
Stavba se protahovala, ale teď už bydlíme. jsme nastěhovaní
Po letech bydlení u rodičů se rozhodl bydlet sám.
2.
přebývat, ubytovat se dočasně na nějakém místě mimo domov:
bydlet na koleji
bydlet v hotelu / v kempu
bydlit po ubytovnách
S kým chceš bydlet ve stanu?
Děti bydlí na pokojích po třech.
Při soustředěních bydlí s jedním ze spoluhráčů.
Studenti během výměnných pobytů bydlí v rodinách.
podst. jm. Zpočátku měl z bydlení na internátu obavy.
◊ bydlet pod mostem
být bez domova, přístřeší:
Jestli zvýší nájemné, budeme asi bydlet pod mostem.
◊ bydlet (s někým) pod jednou střechou
bydlet, žít (s někým) společně:
Na to, že bydlíme pod jednou střechou, spolu moc času netrávíme.
Několik let jsem bydlela pod jednou střechou s rodiči partnera.
◊ bydlet ve svém / vlastním ◊ kolokv.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
mít vlastní domov, bydlet ve vlastním bytě nebo domě a nebýt nikým omezovaný nebo na někom závislý:
Více by nám vyhovovalo bydlet ve svém.
Vždycky jsem si přál bydlet ve vlastním.
Rád bych bydlel ve svým, ale nemám na to peníze.
► bydlívat
[bɪdliːvat]
(3. j. -vá, čin. -val)
sloveso nedokonavé
opakovací
1.
V tomto domě bydlíval Jan Evangelista Purkyně.
Už tu nežije nikdo z lidí, kteří tu bydlívali před válkou.
2.
Na závodech jsme spolu bydlívali na pokoji.
podst. jm. → i bydlení
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
