Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

bušit
[bušɪt]
(3. j., 3. mn. buší, rozk. buš, čin. bušil, podst. jm. bušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo buší do čeho; na co; čím {do čeho; na co; o co}) (co buší do čeho; na co; o co)
prudce zasahovat údery nebo narážet na plochu (a tím způsobovat duté zvuky):

bušit do dveří / na dveře
bušit do boxerského pytle
bušit do psacího stroje / do klávesnice psát
V
ztekle bušila pěstmi o zem.
Kovář
bušil kladivem do kovadliny.
Bubeníci bušili do bubnů.
Datel buší zobákem do stromu.
Déšť buší do oken.
podst. jm. Probudilo nás bušení na vrata.

2. (kdo buší koho4 do čeho; do koho čím)
prudce zasahovat údery člověka nebo jiného živého tvora syn. bít 1, tlouct:

Rváči do sebe bušili pěstmi.
Zničehonic na něj skočil a začal ho bušit do hlavy.

3. (co buší komu; komu {čím; v čem}) (~ buší komu v čem)
(o srdci, o krvi ap.)
silně a rychle tepat:

Srdce mu buší vzrušením.
Krev jí bušila ve spáncích.
P
o probuzení jí tupě bušilo v hlavě.
podst. jm. Na ultrazvuku poslouchali bušení srdíčka.

4. expresivní (kdo, co buší do koho, do čeho)
úporně, neodbytně (slovně nebo se zvýšenou intenzitou působení) napadat, útočit:

Kritici bušili do autora a celého jeho díla.
Tak dlouho do něj bušil, až dosáhl svého.


bušit do někoho / něčeho jak(o) hluchý do vrat expresivní
velmi silně, surově někoho bít • tlouct, bouchat do něčeho velmi silně, někdy nepřiměřeně intenzivně

bušit na bránu / brány
velmi usilovat o dosažení vstupu, přístupu někam • být tomuto cíli velmi blízko:

Tenistka buší na bránu elitní desítky světového žebříčku.
Přibývá politických subjektů, které buší na brány parlamentu.

bušit se v prsa bušit se do prsou
1. zapřísahat se, snažit se někoho přesvědčit o pravdivosti výroku nebo skutku:

Bušil se v prsa, že tohle by mi nikdy neudělal.
Autoři návrhu se buší do prsou, jak úřednictvo odpolitizují.

2. chlubit se vykonaným skutkem, úspěchem:

Kam se na mě hrabou, bušil se v prsa.
Bušili se do prsou, jak bezchybně to vyřešili.

srdce někomu buší jak(o) zvon
někdo je velmi rozrušený, napjatý, má velký strach:

Byl dost nervózní a srdce mu bušilo jako zvon.
Napínala uši, jestli neuslyší něčí kroky, a srdce jí bušilo jako zvon.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)