buzerant
[buzerant]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.<it.⟩
1. vulgární
homosexuál (často jako nadávka):
Vypadni, ty buzerante!
Poměry se změnily, ale my jsme pro lidi pořád buzeranti a teplouši.
2. kolokviální
kdo ustavičně vyžaduje plnění malicherných nebo nesmyslných požadavků:
Přestaň, ty buzerante, už jsi mi to připomínal stokrát.
► buzerantka
[buzerantka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
syn. lesba, lesbička:
Zeptal se jí, jestli je buzerantka.
2.
Je to stará buzerantka, pořád všem říká, co mají a co nemají dělat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buzerant]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tovi, -tu, 1. mn. -ti)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.<it.⟩
1. vulgární
homosexuál (často jako nadávka):
Vypadni, ty buzerante!
Poměry se změnily, ale my jsme pro lidi pořád buzeranti a teplouši.
2. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivéJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kdo ustavičně vyžaduje plnění malicherných nebo nesmyslných požadavků:
Přestaň, ty buzerante, už jsi mi to připomínal stokrát.
► buzerantka
[buzerantka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
syn. lesba, lesbička:
Zeptal se jí, jestli je buzerantka.
2.
Je to stará buzerantka, pořád všem říká, co mají a co nemají dělat.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)