bušit
[bušɪt]
(3. j., 3. mn. buší, rozk. buš, čin. bušil, podst. jm. bušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo buší do čeho; na co; čím {do čeho; na co; o co}) (co buší do čeho; na co; o co)
prudce zasahovat údery nebo narážet na plochu (a tím způsobovat duté zvuky):
bušit do dveří / na dveře
bušit do boxerského pytle
bušit do psacího stroje / do klávesnice psát
Vztekle bušila pěstmi o zem.
Kovář bušil kladivem do kovadliny.
Bubeníci bušili do bubnů.
Datel buší zobákem do stromu.
Déšť buší do oken.
podst. jm. Probudilo nás bušení na vrata.
2. (kdo buší koho4 do čeho; do koho čím)
prudce zasahovat údery člověka nebo jiného živého tvora syn. bít 1, tlouct:
Rváči do sebe bušili pěstmi.
Zničehonic na něj skočil a začal ho bušit do hlavy.
3. (co buší komu; komu {čím; v čem}) (~ buší komu v čem)
(o srdci, o krvi ap.)
silně a rychle tepat:
Srdce mu buší vzrušením.
Krev jí bušila ve spáncích.
Po probuzení jí tupě bušilo v hlavě.
podst. jm. Na ultrazvuku poslouchali bušení srdíčka.
4. expresivní (kdo, co buší do koho, do čeho)
úporně, neodbytně (slovně nebo se zvýšenou intenzitou působení) napadat, útočit:
Kritici bušili do autora a celého jeho díla.
Tak dlouho do něj bušil, až dosáhl svého.
◊ bušit do někoho / něčeho jak(o) hluchý do vrat expresivní
velmi silně, surově někoho bít • tlouct, bouchat do něčeho velmi silně, někdy nepřiměřeně intenzivně
◊ bušit na bránu / brány
velmi usilovat o dosažení vstupu, přístupu někam • být tomuto cíli velmi blízko:
Tenistka buší na bránu elitní desítky světového žebříčku.
Přibývá politických subjektů, které buší na brány parlamentu.
◊ bušit se v prsa ◊ bušit se do prsou
1. zapřísahat se, snažit se někoho přesvědčit o pravdivosti výroku nebo skutku:
Bušil se v prsa, že tohle by mi nikdy neudělal.
Autoři návrhu se buší do prsou, jak úřednictvo odpolitizují.
2. chlubit se vykonaným skutkem, úspěchem:
Kam se na mě hrabou, bušil se v prsa.
Bušili se do prsou, jak bezchybně to vyřešili.
◊ srdce někomu buší jak(o) zvon
někdo je velmi rozrušený, napjatý, má velký strach:
Byl dost nervózní a srdce mu bušilo jako zvon.
Napínala uši, jestli neuslyší něčí kroky, a srdce jí bušilo jako zvon.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bušɪt]
(3. j., 3. mn. buší, rozk. buš, čin. bušil, podst. jm. bušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo buší do čeho; na co; čím {do čeho; na co; o co}) (co buší do čeho; na co; o co)
prudce zasahovat údery nebo narážet na plochu (a tím způsobovat duté zvuky):
bušit do dveří / na dveře
bušit do boxerského pytle
bušit do psacího stroje / do klávesnice psát
Vztekle bušila pěstmi o zem.
Kovář bušil kladivem do kovadliny.
Bubeníci bušili do bubnů.
Datel buší zobákem do stromu.
Déšť buší do oken.
podst. jm. Probudilo nás bušení na vrata.
2. (kdo buší koho4 do čeho; do koho čím)
prudce zasahovat údery člověka nebo jiného živého tvora syn. bít 1, tlouct:
Rváči do sebe bušili pěstmi.
Zničehonic na něj skočil a začal ho bušit do hlavy.
3. (co buší komu; komu {čím; v čem}) (~ buší komu v čem)
(o srdci, o krvi ap.)
silně a rychle tepat:
Srdce mu buší vzrušením.
Krev jí bušila ve spáncích.
Po probuzení jí tupě bušilo v hlavě.
podst. jm. Na ultrazvuku poslouchali bušení srdíčka.
4. expresivní (kdo, co buší do koho, do čeho)
úporně, neodbytně (slovně nebo se zvýšenou intenzitou působení) napadat, útočit:
Kritici bušili do autora a celého jeho díla.
Tak dlouho do něj bušil, až dosáhl svého.
◊ bušit do někoho / něčeho jak(o) hluchý do vrat expresivní
velmi silně, surově někoho bít • tlouct, bouchat do něčeho velmi silně, někdy nepřiměřeně intenzivně
◊ bušit na bránu / brány
velmi usilovat o dosažení vstupu, přístupu někam • být tomuto cíli velmi blízko:
Tenistka buší na bránu elitní desítky světového žebříčku.
Přibývá politických subjektů, které buší na brány parlamentu.
◊ bušit se v prsa ◊ bušit se do prsou
1. zapřísahat se, snažit se někoho přesvědčit o pravdivosti výroku nebo skutku:
Bušil se v prsa, že tohle by mi nikdy neudělal.
Autoři návrhu se buší do prsou, jak úřednictvo odpolitizují.
2. chlubit se vykonaným skutkem, úspěchem:
Kam se na mě hrabou, bušil se v prsa.
Bušili se do prsou, jak bezchybně to vyřešili.
◊ srdce někomu buší jak(o) zvon
někdo je velmi rozrušený, napjatý, má velký strach:
Byl dost nervózní a srdce mu bušilo jako zvon.
Napínala uši, jestli neuslyší něčí kroky, a srdce jí bušilo jako zvon.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)