buněčný
[buňečniː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k buňce 1 (základní jednotce živého organismu) • tvořící součást buňky • tvořený buňkami:
buněčné dělení
buněčný metabolismus
buněčná membrána / stěna
buněčné jádro
buněčná struktura organismů
□ buněčný cyklus biologie
období a sled dějů mezi dvěma děleními buňky, zahrnující zejména zdvojení genetického materiálu a rozdělení buňky na dvě dceřiné
2.
zaměřený na buňku 1 (základní jednotku živého organismu), na buňky, na jejich výzkum ap.:
buněčná biologie
buněčná genetika
buněčný výzkum
buněčná teorie
□ buněčná imunita biologie, medicína
obranyschopnost organismu zajišťovaná některými bílými krvinkami, které jsou specializované k rozpoznání určité cizorodé látky, mikroorganismu ap.
□ buněčná terapie medicína
léčba, při níž se pacientovi aplikují kmenové buňky, zejména za účelem obnovy určité poškozené nebo chorobně změněné tkáně, části orgánu ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buňečniː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k buňce 1 (základní jednotce živého organismu) • tvořící součást buňky • tvořený buňkami:
buněčné dělení
buněčný metabolismus
buněčná membrána / stěna
buněčné jádro
buněčná struktura organismů
□ buněčný cyklus biologie
období a sled dějů mezi dvěma děleními buňky, zahrnující zejména zdvojení genetického materiálu a rozdělení buňky na dvě dceřiné
2.
zaměřený na buňku 1 (základní jednotku živého organismu), na buňky, na jejich výzkum ap.:
buněčná biologie
buněčná genetika
buněčný výzkum
buněčná teorie
□ buněčná imunita biologie, medicína
obranyschopnost organismu zajišťovaná některými bílými krvinkami, které jsou specializované k rozpoznání určité cizorodé látky, mikroorganismu ap.
□ buněčná terapie medicína
léčba, při níž se pacientovi aplikují kmenové buňky, zejména za účelem obnovy určité poškozené nebo chorobně změněné tkáně, části orgánu ap.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)