bulík
[buliːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.<angl.⟩
kolokviální
hloupý, naivní a zprav. poddajný, neprůbojný člověk syn. hlupák; trouba, ňouma, trumbera:
naivní bulík
Byl to takový vesnický bulík.
◊ věšet / pověsit někomu bulíky na nos expresivní
namlouvat, namluvit někomu něco, obelhávat, obelhat někoho (a tím ho zesměšňovat, zesměšnit):
Nájem zaplatili jen párkrát, pak mi začali věšet bulíky na nos a jen slibovali, že zaplatí.
Je to jen další chlap, který se jí snaží pověsit bulíky na nos.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buliːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨něm.<angl.⟩
kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hanlivéJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
hloupý, naivní a zprav. poddajný, neprůbojný člověk syn. hlupák; trouba, ňouma, trumbera:
naivní bulík
Byl to takový vesnický bulík.
◊ věšet / pověsit někomu bulíky na nos expresivní
namlouvat, namluvit někomu něco, obelhávat, obelhat někoho (a tím ho zesměšňovat, zesměšnit):
Nájem zaplatili jen párkrát, pak mi začali věšet bulíky na nos a jen slibovali, že zaplatí.
Je to jen další chlap, který se jí snaží pověsit bulíky na nos.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)