bukač II
[bukač]
(2. j. -če)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
lidový rytmický hudební nástroj z baňatého džbánu s hrdlem potaženým kůží, připomínající zvukem ptáka bukače syn. fanfrnoch:
Bukač byl doprovodným nástrojem.
Ve Vlachově Březí chodili na Nový rok chlapci s bukačem a zpívali novoroční koledy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bukač]
(2. j. -če)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
lidový rytmický hudební nástroj z baňatého džbánu s hrdlem potaženým kůží, připomínající zvukem ptáka bukače syn. fanfrnoch:
Bukač byl doprovodným nástrojem.
Ve Vlachově Březí chodili na Nový rok chlapci s bukačem a zpívali novoroční koledy.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)