buk
[buk]
(2. j. buku, 6. j. buku, 6. mn. bucích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
listnatý strom s hladkou bělošedou kůrou, lesklými vejčitými listy a plody bukvicemi:
vzrostlý / mohutný buk
smrkový porost s příměsí buku
Malebnost místa podtrhují staleté buky a duby.
Hlíva ústřičná roste často na bucích.
bot. buk lesní Fagus sylvatica
2.
dřevo tohoto stromu:
nábytek z tmavě mořeného buku
Na výrobu dřevěných schodů se často používá buk.
V peci na pizzu topí bukem.
◊ (být) kluk jak(o) buk
(zprav. o malém chlapci) (být) zdravý a silný, dobře vyvinutý:
Narodil se jim kluk jako buk.
→ doklady v korpusu
◊ (být) zdravý jak(o) buk
(být) naprosto zdravý a obvykle v dobré fyzické kondici:
Potápěč musí být zdravý jako buk.
Zase jsem se cítil zdravý jako buk.
→ doklady v korpusu
◊ čekat / stát za bukem
1. nečinně, opatrně vyčkávat, jak se situace vyvine:
Ostatní čekají za bukem, aby se včas přiklonili na tu správnou stranu.
Já nestojím někde za bukem, ale angažuji se.
2. čekat, vyčkávat v skrytu (s úmyslem někoho překvapit, přistihnout ap.):
Naším cílem není čekat za bukem a vybírat pokuty.
Policisté tam stáli za bukem a měřili rychlost.
→ doklady v korpusu
◊ číhat za bukem
čekat, vyčkávat v skrytu (s úmyslem někoho nečekaně překvapit, přistihnout ap.):
Policie při kontrolách číhá za bukem, kde by řidiče co nejsnáze načapala.
Domácí si nevšimli, že za bukem číhá jeden z protihráčů na brejk.
→ doklady v korpusu
► bouček
[bo͡uček]
(2. j. boučku, 6. j. boučku, 6. mn. boučcích, boučkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
vysazovat mladé boučky
Zvěř může způsobit na nechráněných boučcích velké škody.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buk]
(2. j. buku, 6. j. buku, 6. mn. bucích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
listnatý strom s hladkou bělošedou kůrou, lesklými vejčitými listy a plody bukvicemi:
vzrostlý / mohutný buk
smrkový porost s příměsí buku
Malebnost místa podtrhují staleté buky a duby.
Hlíva ústřičná roste často na bucích.
bot. buk lesní Fagus sylvatica
2.
dřevo tohoto stromu:
nábytek z tmavě mořeného buku
Na výrobu dřevěných schodů se často používá buk.
V peci na pizzu topí bukem.
◊ (být) kluk jak(o) buk
(zprav. o malém chlapci) (být) zdravý a silný, dobře vyvinutý:
Narodil se jim kluk jako buk.
→ doklady v korpusu
◊ (být) zdravý jak(o) buk
(být) naprosto zdravý a obvykle v dobré fyzické kondici:
Potápěč musí být zdravý jako buk.
Zase jsem se cítil zdravý jako buk.
→ doklady v korpusu
◊ čekat / stát za bukem
1. nečinně, opatrně vyčkávat, jak se situace vyvine:
Ostatní čekají za bukem, aby se včas přiklonili na tu správnou stranu.
Já nestojím někde za bukem, ale angažuji se.
2. čekat, vyčkávat v skrytu (s úmyslem někoho překvapit, přistihnout ap.):
Naším cílem není čekat za bukem a vybírat pokuty.
Policisté tam stáli za bukem a měřili rychlost.
→ doklady v korpusu
◊ číhat za bukem
čekat, vyčkávat v skrytu (s úmyslem někoho nečekaně překvapit, přistihnout ap.):
Policie při kontrolách číhá za bukem, kde by řidiče co nejsnáze načapala.
Domácí si nevšimli, že za bukem číhá jeden z protihráčů na brejk.
→ doklady v korpusu
► bouček
[bo͡uček]
(2. j. boučku, 6. j. boučku, 6. mn. boučcích, boučkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
vysazovat mladé boučky
Zvěř může způsobit na nechráněných boučcích velké škody.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)