bujnost
[bujnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
(o rostlinách, vlasech ap.)
velká míra, rychlost, vydatnost růstu:
bujnost vegetace
obdivovat bujnost horské květeny
Různé odrůdy růží se liší výškou a bujností růstu.
2.
(divoký, prudký) projev životní síly, energie, radosti ap. syn. bujarost:
bujnost koní
mladická bujnost
bezstarostná bujnost mládí
3.
(o představách ap.)
vlastnost toho, co se vyskytuje ve velké míře:
bujnost fantazie
Zkušenosti a poznání omezují bujnost představ.
4.
(o některých částech ženského těla)
plnost, kyprost tvarů:
bujnost poprsí
bujnost ženských tvarů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bujnost]
(2. j. -ti)
podstatné jméno rodu ženského
1.
(o rostlinách, vlasech ap.)
velká míra, rychlost, vydatnost růstu:
bujnost vegetace
obdivovat bujnost horské květeny
Různé odrůdy růží se liší výškou a bujností růstu.
2.
(divoký, prudký) projev životní síly, energie, radosti ap. syn. bujarost:
bujnost koní
mladická bujnost
bezstarostná bujnost mládí
3.
(o představách ap.)
vlastnost toho, co se vyskytuje ve velké míře:
bujnost fantazie
Zkušenosti a poznání omezují bujnost představ.
4.
(o některých částech ženského těla)
plnost, kyprost tvarů:
bujnost poprsí
bujnost ženských tvarů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)