bujení
[bujeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
růst nádorových buněk daný nekontrolovaným buněčným dělením:
rakovinné / rakovinové bujení
zhoubné bujení v lidském těle
vznik nádorového bujení
Protein chrání organismus tím, že blokuje nekontrolované bujení buněk.
→ i bujet
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bujeňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
růst nádorových buněk daný nekontrolovaným buněčným dělením:
rakovinné / rakovinové bujení
zhoubné bujení v lidském těle
vznik nádorového bujení
Protein chrání organismus tím, že blokuje nekontrolované bujení buněk.
→ i bujet
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)