bujon
[bujon], [bujoːn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
bujón
[bujoːn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
čirý vývar (někdy i v tuhém stavu) z masa, ryb, zeleniny ap., tvořící základ polévek a omáček • polévka z něj připravená:
zeleninový / kuřecí bujon
kostka slepičího bujonu, hovězí bujon z kostky
vydatný bujon s játrovými knedlíčky
polévka z bujonu
objednat si bujon s vejcem
2. častěji bujón, biologie
tekutá živná mikrobiologická půda pro kultivaci a krátkodobé pěstování mikroorganismů:
živný bujón
kultivace mikroorganismů v bujónu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bujon], [bujoːn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
bujón
[bujoːn]
(2. j. -nu, 6. j. -nu, -ně)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨fr.⟩
1.
čirý vývar (někdy i v tuhém stavu) z masa, ryb, zeleniny ap., tvořící základ polévek a omáček • polévka z něj připravená:
zeleninový / kuřecí bujon
kostka slepičího bujonu, hovězí bujon z kostky
vydatný bujon s játrovými knedlíčky
polévka z bujonu
objednat si bujon s vejcem
2. častěji bujón, biologie
tekutá živná mikrobiologická půda pro kultivaci a krátkodobé pěstování mikroorganismů:
živný bujón
kultivace mikroorganismů v bujónu
Poznámka V 6. pádě j. č. se tvar bujoně, bujóně užívá jen sporadicky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)