bujný
[bujniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
(o rostlinách, vlasech ap.)
rychle, vydatně, ve velkém množství rostoucí nebo vyrostlý • svědčící o tom:
bujná vegetace / zeleň
bujný porost maliní
les s bujným podrostem
louka s bujnou trávou
bujný plnovous
bujné vlasy
mít bujnou kštici
Řez keřů podporuje bujnější růst.
2.
(divoce, prudce) projevující životní sílu, energii, radost ap. • svědčící o tom:
bujný hřebec / ryzák divoký
bujný mladík
bujná nálada, bujný smích
bujné masopustní veselí
bujné oslavy nového roku
3.
(o představách ap.)
projevující se ve velké míře, nadměrný:
bujná fantazie / obrazotvornost
mít příliš bujnou představivost
Skutečnost překonala i ty nejbujnější představy.
4.
(o některých částech ženského těla)
mající plný, oblý tvar, kyprý:
bujné poprsí
mít bujné křivky
Líbily se mu její bujné tvary.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bujniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
1.
(o rostlinách, vlasech ap.)
rychle, vydatně, ve velkém množství rostoucí nebo vyrostlý • svědčící o tom:
bujná vegetace / zeleň
bujný porost maliní
les s bujným podrostem
louka s bujnou trávou
bujný plnovous
bujné vlasy
mít bujnou kštici
Řez keřů podporuje bujnější růst.
2.
(divoce, prudce) projevující životní sílu, energii, radost ap. • svědčící o tom:
bujný hřebec / ryzák divoký
bujný mladík
bujná nálada, bujný smích
bujné masopustní veselí
bujné oslavy nového roku
3.
(o představách ap.)
projevující se ve velké míře, nadměrný:
bujná fantazie / obrazotvornost
mít příliš bujnou představivost
Skutečnost překonala i ty nejbujnější představy.
4.
(o některých částech ženského těla)
mající plný, oblý tvar, kyprý:
bujné poprsí
mít bujné křivky
Líbily se mu její bujné tvary.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)