bugatka
[bugatka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
kolokviální vyšší
1.
automobil značky Bugatti:
dvousedadlová bugatka
řídit závodní bugatku
Muzeum vystavuje historické bugatky.
2.
malý terénní automobil s otevřenou karoserií, používaný např. pro terénní závody syn. buggy:
Návštěvníci dne otevřených dveří se mohou těšit na jízdu na šlapacích autech, segwayích nebo bugatkách.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bugatka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
⟨VJ⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
1.
automobil značky Bugatti:
dvousedadlová bugatka
řídit závodní bugatku
Muzeum vystavuje historické bugatky.
2.
malý terénní automobil s otevřenou karoserií, používaný např. pro terénní závody syn. buggy:
Návštěvníci dne otevřených dveří se mohou těšit na jízdu na šlapacích autech, segwayích nebo bugatkách.
Poznámka Podle italského automobilového konstruktéra Ettore Bugattiho (1881–1947).
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)