buben
[buben]
(2. j. bubnu, 6. j. bubnu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
bicí hudební nástroj tvořený dřevěným nebo kovovým válcovým rámem s kůží napjatou na jedné straně nebo na obou, na který se hraje údery rukou nebo paliček:
hrát na buben
hrát na bubny
Bubeník udeřil paličkami do bubnů.
Všichni pochodovali za zvuku bubnů.
Zdáli bylo slyšet víření bubnů.
Údery do bubnu udával rytmus pádlování.
□ africký buben
dřevěný buben vydlabaný z kmene stromu a na jedné straně potažený kůží
→ doklady v korpusu
□ malý buben
buben menších rozměrů potažený kůží z obou stran, zprav. s mosazným rámem a několika strunami nataženými přes spodní část rámu
□ šamanský buben
buben tvořený nízkým rámem s kůží na jedné straně a držadlem na druhé, na který se hraje paličkou
□ velký buben □ basový buben
buben větších rozměrů potažený kůží zprav. z obou stran, na který se v soupravě bicích hraje pomocí pedálu nebo paličky
2.
zařízení nebo část stroje mající tvar válce:
brzdový buben
navíjecí buben
losovací buben
nerezový buben pračky
buben navijáku
buben s telefonním kabelem
3. sport
část skokanského můstku ve tvaru oblouku od paty odrazové hrany k části dopadové plochy:
dopadový / dojezdový buben
buben skokanského můstku
Skokan přeletěl buben.
◊ (mít) něco jak(o) noty na buben ◊ být / vypadat jak(o) noty na buben
být velmi řídký, plný mezer:
Školní docházku má jako noty na buben.
Potkal ošuntělého maníka se zuby jako noty na buben.
Systém cyklotras ve městě je jako noty na buben.
Náš program vypadal jako noty na buben.
◊ přijít na buben kolokviální
ztratit všechny peníze, majetek, zkrachovat:
Porcelánka přišla na buben.
V obchodě se nevyznal a přišel na buben.
◊ přivést něco / někoho na buben
způsobit ztrátu všech peněz, majetku, zruinovat:
Ekonomický ředitel přivedl firmu na buben.
Okázalý životní styl ho přivedl na buben a jeho majetek skončil v dražbě.
◊ válečné bubny
vyhrožování válkou • vyvolávání proválečné atmosféry, proválečných postojů:
Ozývají se válečné bubny.
Válečné bubny zněly v médiích stále hlasitěji.
zdrobnělé → bubínek
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[buben]
(2. j. bubnu, 6. j. bubnu)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
bicí hudební nástroj tvořený dřevěným nebo kovovým válcovým rámem s kůží napjatou na jedné straně nebo na obou, na který se hraje údery rukou nebo paliček:
hrát na buben
hrát na bubny
Bubeník udeřil paličkami do bubnů.
Všichni pochodovali za zvuku bubnů.
Zdáli bylo slyšet víření bubnů.
Údery do bubnu udával rytmus pádlování.
□ africký buben
dřevěný buben vydlabaný z kmene stromu a na jedné straně potažený kůží
→ doklady v korpusu
□ malý buben
buben menších rozměrů potažený kůží z obou stran, zprav. s mosazným rámem a několika strunami nataženými přes spodní část rámu
□ šamanský buben
buben tvořený nízkým rámem s kůží na jedné straně a držadlem na druhé, na který se hraje paličkou
□ velký buben □ basový buben
buben větších rozměrů potažený kůží zprav. z obou stran, na který se v soupravě bicích hraje pomocí pedálu nebo paličky
2.
zařízení nebo část stroje mající tvar válce:
brzdový buben
navíjecí buben
losovací buben
nerezový buben pračky
buben navijáku
buben s telefonním kabelem
3. sport
část skokanského můstku ve tvaru oblouku od paty odrazové hrany k části dopadové plochy:
dopadový / dojezdový buben
buben skokanského můstku
Skokan přeletěl buben.
◊ (mít) něco jak(o) noty na buben ◊ být / vypadat jak(o) noty na buben
být velmi řídký, plný mezer:
Školní docházku má jako noty na buben.
Potkal ošuntělého maníka se zuby jako noty na buben.
Systém cyklotras ve městě je jako noty na buben.
Náš program vypadal jako noty na buben.
◊ přijít na buben kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ztratit všechny peníze, majetek, zkrachovat:
Porcelánka přišla na buben.
V obchodě se nevyznal a přišel na buben.
◊ přivést něco / někoho na buben
způsobit ztrátu všech peněz, majetku, zruinovat:
Ekonomický ředitel přivedl firmu na buben.
Okázalý životní styl ho přivedl na buben a jeho majetek skončil v dražbě.
◊ válečné bubny
vyhrožování válkou • vyvolávání proválečné atmosféry, proválečných postojů:
Ozývají se válečné bubny.
Válečné bubny zněly v médiích stále hlasitěji.
zdrobnělé → bubínek
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)