bubák I
[bubaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
nadpřirozená bytost vyvolávající zprav. strach, hrůzu syn. strašidlo:
věřit na bubáky
bát se bubáků
strašit děti bubákem
2. expresivní
kdo, co představuje pro někoho důvod k obavám, nebezpečí, hrozbu syn. strašák:
Dělat ze školy bubáka je pro vývoj dětí nebezpečné.
Straší tu bubák v podobě ekonomické krize.
Hráči jsou znervózňovaní sestupovým bubákem.
3. expresivní
nevrlý, nevlídný, zamračený člověk, mrzout syn. kakabus:
Stal se z něho zádumčivý bubák.
Ráda zpívám a nejsem žádný bubák.
◊ tvářit se jak(o) bubák expresivní
tvářit se nevrle, být zamračený:
Trenér se tvářil jako bubák.
Netvař se na mě jako bubák, nic jsem ti neudělala.
► bubáček
[bubaːček]
(2. j. -čka, 3., 6. j. -čkovi, -čku, 5. j. -čku, 1. mn. -čci, -čkové, 6. mn. -čcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
Děti se přestrojily za ježibaby, bubáčky a bludičky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bubaːk]
(2. j. -áka, 3., 6. j. -ákovi, -áku, 5. j. -áku, 1. mn. -áci, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
nadpřirozená bytost vyvolávající zprav. strach, hrůzu syn. strašidlo:
věřit na bubáky
bát se bubáků
strašit děti bubákem
2. expresivní
kdo, co představuje pro někoho důvod k obavám, nebezpečí, hrozbu syn. strašák:
Dělat ze školy bubáka je pro vývoj dětí nebezpečné.
Straší tu bubák v podobě ekonomické krize.
Hráči jsou znervózňovaní sestupovým bubákem.
3. expresivní
nevrlý, nevlídný, zamračený člověk, mrzout syn. kakabus:
Stal se z něho zádumčivý bubák.
Ráda zpívám a nejsem žádný bubák.
◊ tvářit se jak(o) bubák expresivní
tvářit se nevrle, být zamračený:
Trenér se tvářil jako bubák.
Netvař se na mě jako bubák, nic jsem ti neudělala.
► bubáček
[bubaːček]
(2. j. -čka, 3., 6. j. -čkovi, -čku, 5. j. -čku, 1. mn. -čci, -čkové, 6. mn. -čcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
Děti se přestrojily za ježibaby, bubáčky a bludičky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)